A shodný dotaz tehdy směřoval k ocenění majetku a zejména k jeho velikosti, za který bude poskytnuta finanční náhrada, protože neexistoval seznam tohoto majetku, který by dokládal jeho rozsah. Takže se dnes ani nedivím, že jsou občany, institucemi a obcemi uváděny případy žádostí, které vzbuzují přinejmenším velké pochybnosti. Je proto důležité kontrolovat postup ústředních orgánů státní správy, které realizují tento zákon a pokud se vyskytnout pochybnosti, pak žádat vysvětlení a nápravu.
Druhým problémem, na který jsem opakovaně upozorňoval, bylo tehdejší i současné stanovisko katolické církve, které nereflektuje většinové odmítavé stanovisko občanů České republiky k takto pojatým církevním restitucím. Mimo jiné jsem varoval před negativními budoucími dopady tohoto postoje právě vůči církvím. Citoval jsem slova kardinála Františka Tomáška, který vyzýval k duchovní obnově národa. Tato obnova se však v poslední době scvrkla především na majetková vyrovnání. Vážím si slov jeho předchůdce kardinála Antonína Cyrila Stojana : „Ve všem ukázal jsem vám, že takto se lopotíte, máte se ujímat slabých, pamětliví slov Páně Ježíše, který řekl: Lepší je dáti než bráti.“ Proto jsem se osobním dopisem obrátil na papeže Františka, abych upozornil na problémy, které mohou vzniknout na základě realizace zákona o vyrovnání s církvemi. Papež František ve své odpovědi zdůraznil nutnost ekonomických zdrojů pro církev, aby je podřídila kanonickému právu pro zajištění cílů katolické církve, což je konání bohoslužeb, zajištění zaopatření duchovních a jiných služebníků, uskutečňování apoštolátu a charitativní činnosti, hlavně mezi chudými. Církev je dle papeže otevřená, proto statky navrácené církvi mají přispět k blahobytu české společnosti jako celku. Zároveň zdůraznil svůj příkaz českým biskupům, aby zajistili, že církevní statky budou spravovány, ochraňovány a zachovávány odpovědně a transparentně. Z tohoto pohledu mne mrzí, že již dnes existují nemovitosti, které církev obratem ruky prodala třetím osobám.
Chci ještě upozornit na skutečnost, že to je ČSSD, která podala novelu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, kterým se prodlužuje lhůta pro vyřizování výzev k vydání majetku. Tyto lhůty se prodlužují o šest měsíců. Důvodem pro předložení novely zákona je skutečnost, že z důvodu značného množství výzev nejsou schopny příslušné státní orgány důkladně posoudit podané žádosti. Nicméně po odmítnutí pravicových ODS a TOP 09 projednat tento návrh již v prvním čtení bude muset být tato lhůta ještě prodloužena. Sociální demokracie bude nadále usilovat o transparentnost a spravedlnost při posuzování žádostí církví o navrácení majetku. Státní orgány, které zajišťují realizaci zákona
č.428/2012 Sb., v praxi musejí postupovat obezřetně nejen v dikci zákona, ale zejména s ohledem na jasné prokázání původu majetku.