Jak chutná moc

Ing. Antonín Seďa

SOCDEM
mimo zastupitelskou funkci

Jak chutná moc

Pan Mjačko ve své knize Jak chutná moc zřetelně a jasně popisuje opojení z politické moci vládnutí. Tento týden jsem si na tato slova opětovně vzpomněl v době, kdy vládní většina v poslanecké sněmovně protlačila čtyři zákony v legislativní nouzi.

Podstatou problému bylo rozhodnutí vlády stáhnout projednávané zákony, dát jim nová čísla sněmovních tisků a projednat je v nezměněné podobě ve stavu zkráceného jednání podle § 109 m Jednacího řádu.Tím důvodem totiž nebylo ohrožení republiky, což je podmínkou pro legislativní nouzi, ale časový pres vzniklý volebním úspěchem opoziční ČSSD v Senátu.

Vládní koalice měla dostatek času i možností, jak čtyři restriktivní zákony protlačit sněmovnou. Stačilo tyto zákony předložit včas s ohledem na legislativní procedury nebo mohli použít institut mimořádné schůze. Namísto toho koaliční poslanci bez precedentně převálcovali opozici, aby časově stihli projednat tyto antisociální škrty ještě ve „starém“ Senátu.

Co se vlastně stalo. Nejprve vládní koalice chtěla rozšířit program jednání 7.schůze PS PČR právě o body v legislativní nouzi, a to přesto, že dva poslanecké kluby toto odmítly. Když jim to platná legislativa neumožnila, poslanci za ODS, TOP 09 a VV svolali mimořádnou schůzi, a to bez ohledu na časové mantinely plynoucí z Jednacího řádu. A aby toho „válcování“ nebylo dost, tak poprvé vládní poslanci odmítli přestávku na poradu poslaneckého klubu ČSSD. Poté okonce ke sněmovnímu tisku 155 zamítli obecnou rozpravu, což se v poslanecké sněmovně prozatím ještě nestalo. Pouze si vzpomínám, jakým nešťastným způsobem, bez diskuse, protlačila tehdy Topolánkova vláda reformní baťoh v Senátu.

Události z tohoto týdne zřetelně ukazují, že vládní koalici nešlo a nejde o zlepšení politické kultury v naší zemi. Jde ji o válcování opozice, a to způsobem, kdy je omezována diskuse a porušovány elementární demokratická pravidla. Zřejmě si vládní koalice vůbec neuvědomuje, že tím zhoršuje politické klima v zemi a omezuje rozvoj demokracie v České republice. A také, že kdo seje vítr, sklízí bouři.