Pan vrchní velitel ozbrojených sil podpořil přesun speciálních sil v roce 2015 z Vojenského zpravodajství pod velení AČR. Ano, zajisté je to systémové řešení, ale při splnění základních podmínek. A tím je vytvoření útvaru speciálních sil, kde kromě zmíněné 601 přibudou i další jednotky. Další podmínkou je zachování vysoké úrovně výcviku a výzbroje příslušníků speciálních sil. K tomu musí být vyčleněn odpovídající rozpočet.
Pan prezident připomněl, že za jeho vlády dosahoval armádní rozpočet 2% HDP a teprve od roku 2003 došlo k jeho strmému poklesu. M.Zeman nemá pravdu, protože ještě v roce 2003, kdy byla zahájena reforma naší armády byl rozpočet kapitoly 307 2,2% a poté sice klesal, ale postupně. Naopak strmý pokles až k dnešním 1,04% byl zahájen pravicovými vládami v roce 2011. Tady je však nutno poznamenat, že je nutno změnit systém armádních akvizic, protože armáda v současné době není schopna absorbovat prudké navyšování rozpočtu a naopak každoročně neutratí 1,5 miliardy korun. Proto také současná vláda jde cestou postupného navyšování rozpočtu tak, aby v roce 2020 dosáhl 1,4% HDP.
Ve věci zahraničních misí lze souhlasit s panem prezidentem, že je lepší bojovat mimo naše území pro zajištění bezpečnosti našich občanů. Přijatý návrh na působení sil a prostředků resortu MO v zahraničních operacích v letech 2015 a 2016 je dostatečným příspěvkem naší země a jeho výdaje nepřekročí 4% rozpočtu MO. V současné době nemohu souhlasit s působením našich vojáků na Golanských výšinách, i když připouštím, že bezpečnostní situace vlivem působení radikálů z řad Islámského státu ohrožuje Evropu více, než současný konflikt na východní Ukrajině.
Co se týká zrušení Vojenského újezdu v Brdech, mám jiný názor, protože nelze pouze srovnávat plochu výcvikového prostoru na jednoho vojáka. Vždyť dnes je naše armáda pod plánovaným stavem a lze těžko předjímat, pro jakou techniku budeme v budoucnu vojenské újezdy potřebovat. Příkladem může být centrum biologické ochrany v Těchoníně, který chtěla armáda již několik let zrušit z důvodu úspor v rozpočtu. Dnes jsme rádi, že máme schopnosti tohoto centra a naopak zvýšíme jeho význam pro potřeby českého zdravotnictví. Otázka Brd není pouze územním problémem, ale i problémem bezpečnostním a finančním. Zisky Vojenských lesů daleko převyšují náklady na ostrahu a na správu tohoto území, a to nepočítám náklady, které jsou nutné na vyhledávání a likvidace munice. Ve vojenském újezdu má být zachováno cvičiště pro 13.dělostřelecký pluk a další objekty sloužící AČR. Ministerstvo dopravy plánuje v Brdech vybudovat státní letecký polygon pro bezpilotní systémy. A osobně se domnívám, že zrušit tento výcvikový prostor bude chybou.
NGŠ arm.gen. P.Pavlovi gratuluji k budoucí funkci předsedy Vojenského výboru NATO a pevně věřím, že bude za něj vybrán stejně kvalitní generál. Na druhou stranu nemohu souhlasit s velmi zbrklým přijímáním branných zákonů, které, jak se ukázalo v případě zákona o vojácích z povolání obsahoval chyby. Tak je tomu i u jiných zákonů a proto bude nutné se k těmto návrhům vrátit. Ke škodě věci je, že branné zákony nejsou projednávány společně, protože jsou navzájem systémově provázány. Nicméně Výbor pro obranu je připraven zákony kvalitně projednat a postoupit poslanecké sněmovně ke schválení.
Závěrem chci dodat snad jedno. Ano je zodpovědností politiků, jak prohlásil pan prezident M.Zeman, zda navýší armádní rozpočet. Ovšem stejná míra zodpovědnosti leží i na vedení resortu MO a na bedrech generálního štábu AČR. Koncepce výstavby schopností AČR do roku 2025 by měla být provázána s reálnými finančními prostředky a také by měla odpovídat strategickým dokumentům v oblasti obrany a bezpečnosti. Problémů v naší armádě je mnoho a dnes nastal čas se jimi opravdu zabývat. O počtu vojáků či o rozpočtu jsem se již zmínil, nicméně je to i o efektivitě vynakládaných finančních prostředků, která by měla být měřena zejména zvyšováním schopností a připravenosti naší armády k obraně České republiky.
