Základem NATO není, jak se drtivá většina občanů a naše politická reprezentace mylně domnívají, článek 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně v případě napadení jednoho z členských států. Základem je článek 3, který ukládá členským státům udržovat a rozvíjet svou schopnost odolat ozbrojenému útoku. Ano je logické, že v době ekonomických problémů se snižuje i armádní rozpočet. Stačí si připomenout neefektivní a netransparentní armádní nákupy vojenské techniky, které způsobily nedůvěru veřejnosti v ministerstvo obrany. Proto je také rozpočtová kapitola 307 vždy první na řadě v případě vládních škrtů.
Nicméně je nutno si připomenout také naše závazky a cíle, které naši vrcholní političtí představitelé dali svým spojencům. Rok 2002 byl rokem zahájení plné profesionalizace české armády. Tolik změn nezažilo žádné ministerstvo a alespoň ze začátku byly cíle plynoucí z reformy Armády ČR plněny. Nyní po dvanácti letech se rozpočet MO dostal z doporučovaných a deklarovaných 2% HDP na 1,3% a podle rozpočtového výhledu bude v příštích letech situace ještě horší. Namísto 26 200 vojáků měla k 1.1.2012 armáda toliko 22 248 mužů a žen ve zbrani. AČR neplní ani nejzákladnější cíl reformy.
Takzvaná afghanizace naší armády zvýšila schopnosti jednotek, které se účastnily mise ISAF, zároveň však armáda rezignovala na splnění cílů transformace naší armády a úkolů, které přijal summit Severoatlantické aliance v Praze v listopadu roku 2002. Stačí připomenout Pražské závazky ke schopnostem NATO, kterými se naše země zavázala k budování NRF (NATO Response Force), posílení schopností v identifikaci, detekci a odstraňování následků chemických a biologických zbraní, rozvoj pasivních sledovacích systémů či nákup tří velkokapacitních transportních letounů AN-70 pro dopravu vojáků NRF.
Jak tyto sliby dopadly a jaké schopnosti naše armáda v těchto deklarovaných oblastech vlastně má ví již každý občan země. A zejména to vědí naši zahraniční spojenci v NATO. V rámci razantních škrtů v resortu obrany se dokonce začalo hovořit o omezení naší protivzdušné ochrany a dokonce již dnes neplatí ani závěry Bílé knihy o obraně. Ministerstvo obrany v rámci udržení finanční motivace pro vojáky přijímá nestandardní a dlouhodobě neudržitelné postupy. A samotnou vládu zřejmě situace v naší armádě nechává klidnou.
V současné době musí být základním úkolem MO stabilizovat personální situaci v AČR. Je nutno obnovit nábory, přijmout kariérní řád, upravit nevhodnou hodnostní strukturu v armádě a přijmout nový systém odměňování. Je nutno dokončit transformaci armády, zejména snížit počet velících a rozhodovacích stupňů na MO a GŠ. A v souladu s bezpečnostní strategií rozhodnout o budoucích schopnostech armády, které bude naše země udržovat a rozvíjet.
Základním předpokladem je zavedení dlouhodobého a střednědobého plánování v souladu s plánovacím cyklem NATO.
