Politika nemá být pouze zaměstnáním, ale má to být poslání veřejné služby. Tak jako je vyžadováno u jiných povolání, také politik by měl mít určité předpoklady. Bezpochyby je to důvěra své politické strany, která jej nominovala a zejména důvěra veřejnosti, protože bez této podpory by politik nemohl prosazovat své vize. Každý kandidát musí být srozuměn s předvolebním programem za který kandiduje a který hodlá prosazovat. Zároveň by měl mít dostatečné životní zkušenosti, aby mohl objektivně a spravedlivě rozhodovat a měl by disponovat vysokými morálními kvalitami. Vždyť kdo jiný než politik by měl jít svým spoluobčanům příkladem. Zároveň by neměl rozhodovat populisticky s ohledem na své budoucí zvolení, ale zodpovědně a často i v rozporu s většinovým stanoviskem. Prostě proto, že by měl i nastavovat pomyslné zrcadlo široké veřejnosti.

Politika není špinavá, jak nám často předkládají sdělovací prostředky. Špinaví mohou být pouze lidé, kteří politiku dělají. Historie nás učí, že i milovaní a uctívaní politici v daném období se mohou postupem času změnit na nepřátele lidstva či za osoby, zodpovědné za smrt tisíců lidí. I o tom je politika, nikoliv ta demokratická. Na druhé straně pomyslné barikády existují politici, kteří se stali státníky, protože nejenže měli vizi budování společnosti, ale také byli schopni tuto svoji vizi prosadit. A tak jako jsou oceňováni výborní pracovníci v tom či jiném oboru lidské činnosti, pak také tyto politiky veřejnost za jejich konkrétní činy či přijatá rozhodnutí oceňuje. Prostě politici byli, jsou a budou součástí národa, historie i současnosti. Jde pouze o to, aby si občané vybírali ty nejlepší spoluobčany, kteří je budou jako politici zastupovat. Že to není tak jednoduché je jasné. Chce to totiž občanskou aktivitu při kontrole politiků i každodenní snahu zjišťovat si potřebné informace o jednotlivých kandidátech a o jejich práci pro spoluobčany.