Možná, že se mnohým pamětníkům vybavují bujaré oslavy mužů v tento den, ale pro mne osobně je tento den a nejen on, poděkování ženám za jejich starostlivost a práci nejen pro své bližní, ale i pro celou společnost. Proto každoročně navštěvuji v tyto dny penziony pro seniory, domovy s pečovatelskou službou či další sociální zařízení, abych s růží našim ženám,kteří dnes užívají svůj zasloužený odpočinek poděkoval. A vždy mě potěší jejich úsměv či poděkování, a také to, že si s nimi mohu zavzpomínat a pobesedovat.

Proto mne mrzí, že řada zejména mladších žen tento svátek neslaví. Vypadá to, jako by byli se svým postavením ve společnosti spokojeni, jako by neexistovala řada současných problémů, o jejichž vyřešení je nutno stále bojovat. Připomenu například nerovnost v oceňování práce či v přístupu na pracovní trh, nižší životní úroveň samoživitelek a problémy s uplatněním v zaměstnání, scházející zkrácené úvazky či práce z domova a řada dalších záležitostí, které trápí současné emancipované ženy a matky. A to nehovořím o prodlužování věku odchodu do důchodu, nedořešené vymáhání nezaplacených alimentů či nedostatek míst v jeslích či mateřských školách.

Ano, je dobře, když se slaví svátek matek, jako poděkování našim maminkám za jejich péči a starostlivost. Nicméně je i správné si připomínat, že ne ve všech zemích mají ženy stejná práva jako muži, že v řadě rozvíjejících se zemí ženy stále bojují za jejich prosazení.Lidských práv, které jsou již běžné v západních demokraciích. A možná právě proto, že práva žen jsou v naší zemi normální zvyklostí, připomínání si významu MDŽ není tak obvyklé. Přesto jsem rád, že si tento svátek sociální demokraté a sociálně demokratické ženy stále připomínají.