Křivá obvinění v mezinárodních vztazích
V posledním období jsme byli svědky řady kauz, na základě nichž byly na Rusko uvaleny sankce. Vzpomenu jen některé: Rok 2006 úmrtí bývalého ruského agenta Litviněnka v Anglii, dle anglické vlády otráven poloniem ruskými agenty; Rok 2013 úmrtí ruského podnikatele Berezovského v Anglii, dle anglické vlády zabit ruskými agenty; Rok 2018 pokus o zabití novičokem Sergeje a Jilie Skripalových v Anglii, dle anglické vlády provedeno ruskými agenty; Rok 2020 pokus o otravu novičokem Alexeje Navalného, dle německé vlády pokus o otravu proveden ze strany ruské vlády; Rok 2021 obvinění ze strany české vlády ruských agentů Miškina a Čepigy z výbuchů v muničním skladu Vrbětice. Ve všech těchto případech ze strany mnohých států EU byly na Rusko uvaleny sankce personální, hospodářské a diplomatické. Žádná z těchto kauz však neskončila před soudem a to, dle mého názoru, pro naprostý nedostatek důkazů. Jak Vy hodnotíte používání těchto křivých obvinění (v ČR trestný čin) v mezinárodních vztazích?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
13.02.2022 19:24:51 - Ing. Antonín Seďa
Souhlasím, že řada kauz s mezinárodním dopadem na bezpečnost či ekonomiku, nebyla dořešena a po pravdě řečeno si ani nemyslím, že někdy bude. Pro jakékoliv rozhodování je důležitá důvěryhodnost politiků a celého systému. A tady je třeba říci, že tato důvěryhodnost spíše klesá než by měla stoupat. A podle mne to není jen zvýšeným populismem politické reprezentace, ale i opuštěním ideálů a programovách priorit. Připomenu catch all parties, které si "hrají" na zachránce světa. Ale spíše prosazují zájmy velkých byznysových skupin či ekonomických zájmů. Politika tvořená PR agenturami a přes sociální sítě má velké, a to jak pozitivní, tak i negativní dopady na společnost jako celek. Druhým problémem je nerovnost před orgány činnými v trestním řízení či justicí. To si uvědomují zejména ti, kteří cítí nespravedlnost při projednávání a rozhodování. Nezávislost a nestrannost těchto orgánů je základem každé skutečně demokratické země. A pokud rozhodují pouze peníze, pak je něco zvráceného na tto demokracii. Další otázkou je práce a zejména veřejná kontrola zpravodajských služeb. MImochodem, naše země má přijatý zákon, který by měl zaručit skutečnou kontrolu těchto služeb. Problémem je, že politikům tento orgán nechybí a nemohou se shodnout na jeho obsazení skutečnými nezávislými odborníky. Zpravodajské služby jsou poradním orgánem vlády a mají za svůj úkol podávat pravdivé informace. Problémem je, že se tyto infromace nedozví široká veřejnost a pralamentní kontrola nemůže vstupovat do "živých" kauz. A jse opět na začátku Vašeho dotazu a kruh se uzavřel. Nakonec ta zodpovědnost opět padne na politiky. Proto je dlouhodobou snahou řady politiků dosazovat takové osoby, které jdou na ruku "ideologii" a nikoliv zájmům země. Ale po pravdě řečeno tohle je velmi obtížné odlišit nejen u veřejnosti, ale často u samotných politiků. 15 let jsem působil v rozličných bezpečnostních orgánech naší poslanecké sněmovny, takže vím, o čem mluvím. Pro mne osobně vždy bylo hlavním cílem zajistit bezpečnost naší země a našich občanů a hájení jejich oprávněných zájmů. Bez zajištění bezpečnosti nelze budovat zemi s hospodářskou prosperitou a svysokým životním standardem občanů.
