Raději to budu ale nazývat obecně klimatickou změnou, protože zatím vždy po milióny let po interglaciálu následoval glaciál, a nějaké běžné oscilace na rozhraní těchto klimatických epoch byly a jsou normální. Sice jsme v poslední době ušetřeni soustavné masáže o tom, jak lidstvo spěje k zániku a co vše musíme učinit, abychom tuto zkázu odvrátili, nicméně důsledky tohoto ničím podloženého běsnění pociťujeme a budeme pociťovat ještě hodně dlouho. Přitom chybí tak málo, abychom se vrátili zpátky na stromy. Stačí aby nás trefil nějaký ten šutr, který zase poletí okolo a vydáme se za dinosaury. Ale to nás jaksi nikterak nevzrušuje, protože na tom se nedá vydělat.

Přemrštěnou podporou tzv. obnovitelných zdrojů (OZE) na základě klimatické hysterie jsme totálně zdeformovali trh s energiemi a dali některým (bohužel do značné části vykukům) vydělat pěkné peníze. Tyto peníze ovšem zaplatíme my ostatní. Z emisí skleníkových plynů jsme učinili prostřednictvím systému EU ETS (tzv. emisní povolenky) další grandiózní kšeft a prostor pro spekulace.  Máme tu farmy solárních panelů, ze kterých po pár letech bude nepříjemný šrot, ke kterému se nikdo nebude hlásit. A tu zbylou část zemědělské půdy nepokrytou fotovoltaikou przníme pěstováním tzv. energetických plodin pro výrobu biopaliv, které ve skutečnosti během svého celého životního cyklu produkují více skleníkových plynů, než je tomu při využití klasických fosilních zdrojů. Takže další průšvih. A pomalu se k tomu připojuje třetí úlet, kterým jsou bioplynové stanice v území, kde nevznikají přirozeně žádné organické a biologické odpady, pro které by tato zařízení měla smysl. Vše ale tučně dotované.

Takže nehudrejme nad výší účtů za energie, nebrečme nad podobou zemědělské krajiny – máme, co jsme chtěli a co jsme si odkývali a proti čemu v podstatě nebojujeme. Problémy ČEZu (a tudíž i ČR jako majoritního akcionáře a tím pádem nás všech – jediní, koho se to asi nedotkne, bude tradičně asi management ČEZu) v rámci jeho balkánských akvizicí tomu pak dávají korunu. Jaká další pitomost bude na řadě?

Miroslav Krejča

únor 2013