Spolupráce parlamentních komor Maďarska, Slovenska, Polska a Česka má dlouholetou tradici, nově v ní ale stále více akcentují i celoevropská témata. Z toho důvodu se zástupci evropských výborů příslušných šesti parlamentních komor (Polsko má stejně jako ČR dvoukomorový parlamentní systém, Maďarsko a Slovensko  pouze jednokomorový) pravidelně schází každého půl roku a jednání organizuje a zajišťuje vždy jedna z členských zemí V4.

Tentokrát to měl na starosti Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ĆR a hlavní program zorganizoval v jihočeských Prachaticích. Na jednání byla zařazena tato dvě základní témata: „Demokratická legitimita a odpovědnost národních parlamentů a Evropského parlamentu za další prohlubování hospodářské a měnové unie (HMU)“ a „Energetická politika a energetická bezpečnost EU“. Vlastní jednání bylo oficiálně završeno přijetím oficiálních závěrů k těmto dvěma základním tématům. Jednotlivým delegacím pak z těchto přijatých závěrů plyne neformální závazek se jimi řídit při projednávání související evropské (ale i národní) agendy.

V případě HMU to je především zdůraznění skutečnosti, že jakákoli opatření přijatá na úrovni eurozóny mají dopad na všechny členské země EU a je proto nezbytné vést k nim efektivní diskuzi. Proto V4 doporučuje rychlé vytvoření meziparlamentní rozpočtové konference za účasti všech zástupců národních parlamentů a Evropského parlamentu.

V případě energetiky to pak je zdůraznění národních principů (vlastní energetický mix bez zásahů zvenčí), potřeba dokončení funkčního vnitřního trhu s energií, řešení neplánovaných nárazových přetoků energie ohrožující stabilitu národní distribuční sítě a kritika některých opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Součástí tohoto bloku byla i návštěva jaderné elektrárny Temelín. Zcela náhodou na toto jednání V4 navázalo hned v pondělí 16. dubna setkání starostů obcí z  Horažďovicka, kde je vytipována jedna z možných lokalit pro vybudování podzemního úložiště radioaktivního odpadu, se zákonodárci (poslanci a senátory, do jejichž obvodu tento záměr spadá nebo je v  jeho blízkosti). Bylo velmi zajímavé konfrontovat si pohledy na tuto problematiku z evropské a národní úrovně.

K jednání evropských výborů V4 jsou často zváni i zástupci parlamentů zemí, se kterými V4 sousedí či spolupracuje. Tentokrát přislíbili svoji účast zástupci Chorvatska, z důvodu historicky prvních voleb do Evropského parlamentu se nakonec z jednání omluvili. Čas od času se otevírá i diskuze o rozšíření V4 o další země – naposled tak učinil prezident Miloš Zeman při své návštěvě Slovenska, kdy se zmínil o možnosti rozšíření V4 o Slovinsko. Tento, ani jakýkoli jiný obdobný nápad doposud nikdy nepadl na úrodnou půdu. To ale v žádném případě neznamená, že by země V4 neměly zájem o efektivní spolupráci se svými sousedy. Dokládá to např. i setkání zástupců delegací zemí v Radě Evropy v rámci dubnového parlamentního shromáždění RE na rezidenci stálého zastoupení Polska při RE, ke kterému byly přizvány i další země z nejbližšího sousedství V4.

Ve druhé polovině tohoto roku bude hostitelskou zemí evropských výborů V4 Polsko, v roce 2014 pak bude na řadě Polsko a Maďarsko, na Českou republiku přijde zase řada na jaře 2015. Tehdy bude mít na starosti přípravu a průběh tohoto jednání horní komora našeho Parlamentu, a jestli budu v té době ještě senátorem a předsedou Výboru pro záležitosti EU, budu se snažit uskutečnit toto setkání a jednání v Písku a ve Strakonicích. Myslím si, že i my máme co ukázat a čím se pochlubit, a že i v regionech mimo tradiční centra můžeme úspěšně realizovat takováto mezinárodní setkání.

Miroslav Krejča, duben 2013