teď jsem právě viděla, že mi odchází pan ministr Šalomoun, na kterého jsem právě měla připraven svůj projev. Celou dobu jsem si říkala, že tady je a že konečně uslyším ty odpovědi, které doteď jsem neměla. Jistě si vzpomínáte, že už jsem jednou vystoupila a navrhla jsem zde procedurální změnu právě do přítomnosti pana ministra, a teď už mi zase utekl, tak doufám, že se mi aspoň vrátí.
Takže jeden z problémů spočívá v tom, že dnem 1. 8. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 284/2021 Sb., ze dne 13. července 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona.
Platnosti nabyl 29. 7. 2021, účinnost je konkrétně rozložena částečně k 1. 8. 2021, částečně k 1. 1. 2022 a částečně k 1. 7. 2023. Jedná se o takzvaný změnový či doprovodný zákon, který v legislativním procesu doprovázel nový stavební zákon. (Do sálu přichází ministr Šalomoun.) Děkuji.
Doprovodný zákon je tedy platný a velká část jeho ustanovení i účinných. Mění 58 jiných zákonů. Vedle toho, že zamýšlíte rozdělit samotný stavební zákon z hlediska účinnosti vedví, když úpravou pro obecné stavby odsunete a úpravu vyhrazených staveb necháte účinnosti nabýt, si změnovým zákonem zaděláváte na další problém. Stanovisko předsedy Legislativní rady vlády ze dne 31. 1. 2022 konkrétně říká, že - cituji: "Navržená specifická konstrukce dělené účinnost, resp. použitelnosti úpravy zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, obsažená v navrhovaném ustanovení § 334a může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části zákona budou použitelné ve vztahu ke kterým druhům staveb, zejména v případě souborů staveb, potažmo staveb souvisejících, a v jakém časovém období, bude zřejmě poměrně složité.
Navržené věcné řešení je možné a je otázkou politického rozhodnutí vlády, jaké řešení náběhu úpravu nového stavebního zákona zvolí, nicméně z hlediska legislativy se upozorňuje, že praktičtější a pro adresáty právní úpravy srozumitelnější a jednodušší by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního práva jako celku, a to včetně zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, a jehož se navrhovaná novela vůbec nedotýká. A to následně v mezidobí dořešit podobou nové úpravy stavebního práva komplexně.
Návrh předpokládá částečně odložení účinnosti stavebního zákona, ale neobsahuje současné odložení účinnosti takzvaného doprovodného zákona. To je zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Při zvoleném věcném řešení a vzhledem ke složitosti takzvaného doprovodného zákona by ostatně ani nebylo možné jeho účinnost pouze částečně odložit. Bylo by tedy nutné úpravu podle navrhovaného § 334a odst. 3 věty první chápat tak, že by se po 1. červenci 2023 vztáhla i na související zákona, protože opačný výklad by po uvedeném datu vedl k neřešitelným aplikačním problémům." Konec citace.
Navíc s tímto stanoviskem byl nahrazen řádný legislativní proces. Předseda Legislativní rady vlády udělil sám sobě výjimku a tento sněmovní tisk nebyl projednán komisí ani na plénu Legislativní rady vlády. Protože bylo vládou deklarováno a osobně panem Šalomounem veřejně i v médiích, že všechny postupy budou řádně dodrženy. Když bych to shrnula, vlastně za toto byla minulá vláda hodně dehonestována, že neprobíhaly řádné legislativní procesy, byť osobně si myslím, že probíhaly řádně legislativní procesy. To znamená vnitřní připomínkový, mezirezortní, samozřejmě Legislativní rada vlády, předtím komise Legislativní rady vlády. A tento tisk toto všechno obešel a sám sobě si pan ministr udělil výjimku.
Ke dni 1. 1. 2022 ze zákona vznikla celá nová soustava státní stavební správy. Ta má být podle předchozích ustanovení k novému stavebnímu zákonu § 312 až 315 postupně naplňována, a to není. V důvodové zprávě se dokonce píše, že cílíte na zrušení či částečné odložení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zejména krajských stavebních úřadů. Vaší povinností je ale naplňovat zákon a postupovat v souladu s ním. Jsme zákonodárci, a kdo první by měl dodržovat zákony, než my, kteří je přijímáme. Takže nemůže tady být flagrantní porušování zákona. Jestliže zákon něco ukládá, tak se musí konat. Takže měli jste už dělat.
Za prvé. Zřídit Nejvyšší stavební úřad. Za druhé. Vybrat předsedu Nejvyššího stavebního úřadu. Předseda měl předložit systemizaci. Měli jste nárokovat rozpočet, který jste samozřejmě nárokovali, ale je tam nula. Nic z toho neproběhlo nebo neprobíhá. Namísto toho přicházíte s retroaktivním návrhem, jak budete retroaktivitu obhajovat. Že je to běžná praxe? Že se týká jen přechodných ustanovení zákona? Že je to sice retroaktivita, ale ve prospěch adresátů normy? Že se jedná sice o neobvyklou legislativní techniku, ale že v zásadě dosud neexistuje žádné rozhodnutí Ústavního soudu, které by to zakazovalo? Zajímalo by mě, co se stane s úředníky, kteří mají od 1. 7. 2023 přejít do krajských stavebních úřadů. Kam přejdou? Co s nimi právně bude? Co se stane?
Takže já bych prosila odpovědi, nebo resp. požádala bych prostřednictvím pana předsedajícího odpovědi na mé dotazy. A samozřejmě ráda se zapojím ještě do další diskuse.
Děkuji.
