"Diskuzi o službě neněmeckých občanů v Bundeswehru jsou otevřeny jen čtyři země: Česko, Dánsko, Švédsko a Belgie."

Někdejší náčelník Generálního štábu AČR a bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel uvedl na Twitteru, že plány Německa mohou být pro českou armádu personálním ohrožením. S názorem pana generála NAPROSTO SOUHLASÍM.

V této souvislosti by mne opravdu moc zajímalo, kdo a kým (konkrétně) byl vybaven kompetencí, aby jako reprezentant České republiky, byl "otevřen k takové diskusi", když 22 států Evropských států z 26 o tom diskutovat odmítlo - a dovolím si předpokládat, že asi dobře vědí proč. 

Zajímalo by mne, jaké racionální pohnutky tohoto neznámého vstřícného reprezentanta ČR vedou k tomu, aby se s Německem, respektive s Bundeswehrem vedla o takové věci diskuse.

Proč mi to není jedno? 

Protože jak je obecně známo - rekrutační reálie oproti teoretické ambici AČR není zrovna z nejveselejších a dle mého názoru - poeticky řečeno - malý český rybníček vhodných adeptů je již v podstatě po výlovu, a než z nového potěru vyrostou nové štiky, potrvá to roky, desetiletí - viz nikoliv verbální a reálná "vůle" politické reprezentace přistoupit k zásadním, efektivním opatřením zvyšujícím brannou schopnost celých populačních ročníků.

Mimo to má AČR řadu svých vnitřních potřeb, které nejsou zdaleka vyřešeny tak, aby s nimi bylo možno vyjádřit spokojenost. Totéž se samozřejmě týká i IZS. 

Pokud Německá strana vyjádřila zájem především o vysoce odborné profese jako jsou IT odborníci - a tomu rozumím - "ŠESKY FOJAK, TOPRA FOJAK" - pak právě v této oblasti má AČR, ostatně jako jako celá ČR, problém pravděpodobně největší - panuje všeobecný nedostatek těchto odborníků, přes tuny papírových proklamací typu Průmysl 4.0, Robotizace, Digitalizace státní správy atp. nemáme k dispozici moderní vzdělávací systém, který by umožnil systémově řešit především onu obecnou personální nevybavenost pedagického sboru - nemluvě o situaci na pracovním trhu, odborně připravení lidé nejsou potřebným způsobem materiálně motivování atd.

A my jsme v této situace ochotni diskutovat o povolení rekrutace Čechů do jiných armád, do Bundeswehru?! Nechci být hrubý, ale obávám se, s ohledem na celkové bezpečnostní důsledky a dopady na morální stav společnosti, že se tato ambice dá srovnat s vlastizradou.....a jen pro připomenutí - Česká republika stála v roce 1945 na straně VÍTĚZNÝCH mocností.

Vřele doporučuji místo těchto "aktivit" diskutovat s Německou stranou problematiku - například - zpětné úhrady nákladů spojených se vzděláním vysoce kvalitnícho lékařského personálu, který SRN doslova vyssává z ČR a které jdou na vrub českého daňového poplatníka, kterého jedinou "odměnou" je paradoxně to, že tento zdravotní personál odchází do jiné země poskytovat služby cizím občanům místo jim. To jsou paradoxy pane Vaněk....nebo je to vyložené jen ubohost  autority a suverenity Českého státu a jeho zákonodárců?

Pokud nelze z nějakého důvodu požadovat "umístěnky" či plnou náhradu studijnách nákladů, pak nechť náklady nesou německá (britská, francouzská) zdravotnická zařízení, která naše lékaře a zdravotnický personál zaměstnávají. 

Nicméně - připustíme, aby se tato situace opakovala i pokud jde o naši armádu a bezpečnostní sbory?

Rozum a srdce