_profil_top.jpg)
Dnes je světový humanitární den
Když jsem to četla, vybavilo se mi bombardování Kosova. Musím podotknout, že jsem v Kosovu nedávno byla a podle mě se z toho země dosud nevzpamatovala a život je zde i oproti nám tak o 15 let zpátky. Zajímalo, zda sám za sebe bombardování schvalujete a co vás k vašemu pohledu na věc vede? Druhá věc, která by mě zajímala se týká nákladů, které jako stát na různé humanitární účely poskytujeme a zda si myslíte, že lidé jsou dnes s potřebnými více solidární nebo to vnímáte spíš naopak? Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
21.08.2015 18:02:36 - Ing. Bohuslav Chalupa
Dobrý den.Víte, v době kdy probíhalo bombardování Kosova jsem byl na studijním pobytu v Austrálii a pamatuji si mimo jiné i na to, že se na mě australané dívali velmi zvláštně, protože jsem byl relativně v klidu. Nemohli pochopit, jak to že jsem v klidu, když cca 800 km od Prahy probíhalo celkem masivní bombardování.
Tato vzpomínka ve mně samozřejmě vyvolává i dnes různé konsekvence. Třeba uvědomění si toho, jak je Evropa vlastně malá, jak rozdílný může být život lidí uzavřených do hranic malých států a státečků na území nazvaném Evropa, jak rozdílně vnímáme válečné a jiné problémy jiných ......
Válku v bývalé Jugoslavii jsem obecně vnímal jako strašlivou tragedii, jako něco bytostně nepatřičného do mírového života Evropy, vnímal jsem to jako řadu po sobě jdoucích nelidských zvěrstev, kterých se dopouštěli v té či oné míře všichni aktéři.
Dnes se na to dívám tak, že Evropské politické reprezentace i tehdy (jako obvykle) projevily značnou dávku impotence a neschopnosti věc řešit a že zásah USA byl tehdy na 99% jediný způsob, jak tento děsivý konflikt ukončit a udělat konec masovým vraždám a likvidaci civilního obyvatelstva. To, že nakonec zasáhly USA vnímám i jako reakci na neschopnost Evropy vyřešit problém.
Netroufal bych si ale tvrdit, že stav Kosova nyní, pro 15 letech, je následek onoho bombardování. Kosovští občané mohli a mohou svou zem změnit, proč se tak neděje, nejsem schopen posoudit.
Tedy pokud existuje nějaká situace, kdy dochází k obdobným věcem jako tehdy na území Kosova a není k dispozici žádný jiný nástroj k tomu, jak stav šílenosti ukončit, pak jsem pro aplikaci chirugického řezu - vojenské operace včetně bombardování.
Pokud jde o humanitární cítění našich občanů - jsem přesvědčen, že v tomto směru jsme na tom dobře, jak jako občané, tak i jako stát. Samozřejmě vše v poměru k naší velikosti a ekonomickým možnostem.
Možná narážíte na problém aktuální masové migrace. Víte v tomto směru bych nerad zaměňoval základní lidskou solidaritu, soucit a lítost s problémem, který přesahuje humanitární aktivitu jednotlivce. Za daných okolností jde o víc než o soucit a humanitární pomoc, jde o úsilí zachovat a ochránit náš způsob života. Pokud budeme natolik slabí, že se nám to nepodaří, pak mimo jiné ani nebudeme schopní dále poskytovat pomoc potřebným......
S pozdravem
B.Chalupa
