Dobrý večer, vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem si tak jako moji kolegové taktéž velmi podrobně četl programové prohlášení vlády a musím říct, že k němu mám řadu výhrad. Některá témata mně v tomto programovém prohlášení chybí zcela, s některými souhlasit nemohu a některá, a těch je opravdu hodně, jsou natolik obecná, že nevím, jaký vlastně bude záměr nové vlády.
Než se dostanu k problematice a chtěl bych říci, že opravdu se budu věnovat jen té problematice, které doufám, že rozumím, protože se chci věnovat problematice vnitřní bezpečnosti, kde jsem po 35 let působil, tak ještě se přece jen vrátím k rezignaci pana policejního prezidenta, ale trošku jinak. Nebudu tady rozebírat to, kdo s kým mluvil, kdy s kým mluvil, co komu řekl, ale jenom chci říci jednu poznámku. Je tady zákon o služebním poměru. A zákon o služebním poměru říká, že všichni ředitelé bezpečnostních sborů jsou ustanoveni na dobu pěti let. Ten zákon to říká schválně, aby se při každé politické změně neměnili ředitelé bezpečnostních sborů. A já si myslím, že to je dobře. Na druhou stranu naprosto chápu pana policejního prezidenta, že rezignoval, protože nemít podporu vlastního ministra je špatně jak pro policejního prezidenta, tak samozřejmě pro sbor, který řídí.
Chtěl bych jenom říci tolik k této otázce a už toto téma opustím, že si pana policejního prezidenta, se kterým jsem měl tu čest tři roky pracovat, velice vážím, protože to je člověk, který je naprosto přímý, který je naprosto apolitický a vždycky byl, a který má podporu téměř všech, možná i všech policistů a má, a není tomu vždy tak, má i podporu policejních odborů. Takže myslím si, že to je škoda především pro policii, že takový člověk odchází, protože on opravdu pro policii žil, a je to škoda i pro občany této země a špatný signál do budoucna.
No a nyní už k vlastnímu programovému prohlášení vlády. Co mně tam chybí? Já když, někteří z vás možná si pamatují, že kdysi ve škole jsme se učili o nějakém panu profesorovi, panu Maslowovi, psychologovi z Ameriky, který říkal, že existuje nějaká Maslowova pyramida hodnot. On říká, že nejvyšší prioritu, a je tomu určitě tak, mají hodnoty, lidské hodnoty a lidské potřeby, které jsou ty základní. Mezi ně řadíme jídlo, pití, ale i mít kde spát a podobně. A tou druhou největší prioritou je bezpečnost. A bezpečnost, jak všichni víme, se skládá ze dvou částí. A to z části vnitřní bezpečnosti a vnější bezpečnosti. Já velmi musím pochválit vládu, že v té otázce obrany dala celkem jasná pravidla, jak se obrana bude dál vyvíjet. Hned první dva body hovoří o tom, že obrana bude zvyšovat výdaje, vláda bude zvyšovat výdaje na obranu. Hovoří o tom, jak to bude probíhat. Bohužel v oblasti vnitřní bezpečnosti nic takového nenajdeme. Nevím, proč to je. Jestli to je proto, že vláda chce opět přistoupit ke škrtům, které tady byly v roce 2011, 2012, 2013 za Nečasovy vlády, kdy policisté neměli na náboje, hasiči si museli škemrat u hejtmanů, aby jim dali tu 20 litrů nafty, tamhle příspěvek 100 000 na naftu, aby vůbec mohli vyjíždět. Já doufám, že tomu tak není, že se pletu, že to je jen opomenutí do programového prohlášení vlády. Ale to konečně uvidíme při sestavování rozpočtu.
Další problematikou, která se mi zdá minimálně kontroverzní, je odrážka, a já si dovolím přečíst, abych citoval přesně: Do konce roku 2022 zřídíme při Úřadu vlády České republiky pozici poradce pro národní bezpečnost jako nadresortního koordinátora hybridních hrozeb, dezinformací a teď pozor, dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik. Jen chci upozornit na to, že každá dopravní dohoda je nadresortní problematikou, protože se u ní setkávají minimálně dva resorty, a to Ministerstvo zdravotnictví nebo organizace, které spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, a které spadají pod Ministerstvo vnitra.
A já se v této chvíli musím vrátit do roku 1997. Proč? Jak víte, v roce 1997 byly v České republice velké povodně. Po povodních došlo k vyhodnocení a zjišťovalo se, proč byly tak fatální. Proč zemřelo více než 50 lidí? Proč to mělo miliardové škody? No a při tom vyhodnocení, při té analýze se zjistilo, že vlastně složky, které zasahují při těchto událostech, má koordinovat Civilní ochrana, tehdejší Civilní ochrana, která spadala do resortu Ministerstva obrany. A došlo ke střetu dvou řekl bych zásadních koncepcí. Tehdy se tomu říkalo, že jedno je komplexní záchranný systém, a druhé integrovaný záchranný systém. Ten komplexní záchranný systém byl postaven na tom, že tady pořád bude nějaká organizace a je jedno, jestli organizace anebo nějaký osvícený koordinátor, který bude řídit složky záchranného systému, anebo jestli vytvoříme integrovaný záchranný systém, kde není žádná střecha nad ním, kde opravdu jsou rozděleny přesně kompetence, úkoly, a to jak v taktické, tak operační, tak strategické úrovni, a tento systém, nakonec bylo rozhodnuto, že byl přijat.
Já rozumím tomu a celou dobu je tady neustále řada snah se vrátit k tomu komplexnímu záchrannému systému, který tady byl v roce 1997 ještě, a který vyústil v desítky mrtvých. Doufám, že takto koordinátor není postaven, že takto toho koordinátora nechcete dělat. Protože bychom se vraceli před období 1997 a praxe, která tady byla po tom roce, kdy došlo k ještě větším povodním, ať už v roce 2000, 2002 a další ukázala, že integrovaný záchranný systém funguje daleko lépe než systém předchozí. Tím neříkám, že není co zlepšovat. Tím neříkám, že není třeba po covidové krizi udělat analýzu a vrátit se ke krizovým zákonům, které tady jsou od roku 2000. Ale trošku mě zaráží, že už dnes víme, že tady bude takový koordinátor. Já jsem schválně upozorňoval na to, že se tam hovoří o nadresortních bezpečnostních problematikách a jejich koordinaci. A byl bych opravdu nerad, kdyby to sklouzlo k tomu, že se opět vrátíme k tomu minulému zastaralému systému, který znamenal desítky lidských životů. Tak to je druhý bod, o kterém jsem chtěl hovořit.
Tím třetím bodem je, zase ocituji, abych to řekl přesně: Zavedeme systematickou přípravu občanů a spolků na krizové situace, kurzy pro středoškoláky a dobrovolně také pro veřejnost. S tím bodem jde celkem souhlasit. Co mě ale zaráží, že tam hovoříme o středoškolácích a hovoříme, že zavedeme systém. Ten systém je dávno zavedený. Chápu, že se pan ministr ještě nemohl seznámit s celou, pan ministr vnitra, prostřednictvím paní předsedající, se nemohl seznámit s celou šíří věcí a strategií, která existuje. Ale jen chci upozornit na to, že za posledních devět let, a to tady máme dva roky pandemii, kdy téměř nic v této oblasti se nemohlo dělat, nebo minimálně, tak Hasičský záchranný sbor zřídil komisi, sestavil meziresortní komisi pro tuto problematiku, prosadila se řada témat do rámcových vzdělávacích programů a následně do školních vzdělávacích programů a zabývá se všemi kategoriemi populace. S důrazem samozřejmě na vzdělávání na školách. Tak jenom abychom věděli, za devět let, vzdělávání pedagogů a managementu mateřských škol, 13 394 dětí. Předškolní vzdělávání, pardon, vzdělávání pedagogů a managementu mateřských, základních a středních škol, takže to byli pedagogové. Proškolili jsme 13 394 pedagogů.
Předškolní vzdělávání - 112 472 dětí v mateřských školách. Základní a střední školy - 414 779 dětí. Exkurze na stanicích, to je běžné - 838 000. Příprava dospělé populace - 335 221 osob. Senioři - i těmi se zabýváme - 33 892. Osoby se zdravotním postižením - 9 203 takovýchto osob.
Té činnosti bylo vykonáno mraky i na základě médií, jenom v letošním roce, pardon, už je loňský, jenom v roce 2020, protože výsledky za rok 2021 ještě nemám k dispozici, bylo 190 příspěvků pro rozhlas, 91 příspěvků pro Českou televizi, které byly odvysílány, 212 článků v tištěných médiích a podobně. Tato problematika je uchopena opravdu velice systematicky přes celou českou populaci. A co je potřeba? To neznamená, že tam není nic zlepšovat. Co je potřeba? Dlouhodobě se snažíme, aby problematika, která je dnes jednotlivými tématy roztříštěna v jednotlivých předmětech, se sloučila do jednoho předmětu, kde bude problematika ochrany obyvatelstva, ale i problematika obrany, ale i problematika zdravotní třeba. Protože jsme zjišťovali přes Českou školní inspekci i to, jak je s úrovní, když jsou tato témata takto roztříštěna, a bohužel to není nic slavného. Takže věřím, že se k tomu třeba jednou dopracujeme. Tak to je k tomu jenom vysvětlení.
A posledním bodem, který chci otevřít, je bod, kde se říká, do konce roku 2022 zpracujeme strategické materiály, které napomohou rozvoji a dlouhodobé koncepci bezpečnostních sborů a s účinností od roku 2024 novelizujeme zákon o služebním poměru bezpečnostních sborů a zákon o GIBS. Tato problematika je ve sboru velice živá. Diskuse je opravdu obrovská. Já jsem za poslední týden měl několik set ať už telefonátů, nebo dotazů na to, jakým způsobem chce tato vláda do problematiky zákona o služebním poměru zasáhnout a zda chce, případně jak řešit výsluhové nároky. Je to obrovský problém, protože ti příslušníci se opravdu obávají. A hrozí velké odchody od policie i od hasičů, pokud by se k tomu přistoupilo nějakým způsobem necitlivě, a notabene kdyby se jim to včas nevysvětlovalo a třeba neříkalo, jak je to opravdu myšleno a co bude.
Mám tady čísla od Hasičského záchranného sboru. Nárok na výsluhové příspěvky má 52 % příslušníků. Pokud by se tito příslušníci rozhodli odejít od sboru, tak to bude destabilizace sboru jak vyšitá. A obdobné to bude zřejmě i u policie. Takže je to problematika velice citlivá. A já bych poprosil pana ministra, když nic, ona už tady vznášela moje kolegyně paní místopředsedkyně Jana Vildumetzová ten dotaz, abychom uklidnili situaci u sborů, pokud by mohl říct, jak v této oblasti zamýšlí, tak budu velice rád.
Děkuji vám. (Potlesk z lavic ANO.)
