"Etika je v módě", napsal už někdy v sedmdesátých letech minulého století New York Times. Bohužel tahle vymoženost a pilíř současných vizí pro budoucnost společnosti k nám ještě zjevně nedorazily ani mezi vědecké "elity". Přitom máme-li vůbec přežít v blízké budoucnosti, bez etiky to nepůjde. Proto se všude mluví o základních etických hodnotách, o etice podnikání, ekoetice, bioetice, náboženské etice lékařské etice, dokonce o novinářské etice (sic).... A ve ctihodné AV ČR - nic?
" V reálném životě nelze etiku, morální závazky a dovednosti oddělit", zní úvodní motto Ideového dvacatera Klubu angažovaných nestraníků. A vůbec prvním bodem onoho Dvacatera je 1. Etika je vždy odolnější než zákon. A jak se zdá, někteří zaměstnanci Akademie věd ČR by měli problém i s druhým bodem Dvacatera -2. Nejvyšší hodnotou každého člověka je svoboda. Svoboda je posvátná do té míry, že nesmí být nikdy směněna za ekonomický či jiný prospěch.
Kdysi jsem coby zaměstnanec Fyzikálního ústavu Československé akademie věd odmítl tezi, že ten spolek by se měl přejmenovat na Akademii běd. Po desítkách let nabývám dojmu, že na tehdejším tvrzení kolegy něco pravdy bylo. To vůbec neznamená, že bych na vědu zanevřel. Naopak, bez vědy, chytrých hlav, myslitelů, hledačů pravdy v přírodních i společenských vědách se neobejdeme. Dnešní politická scéna je smutným dokladem naprostého úpadku vzdělanosti a etiky. Kdybych měl tu moc, vědě a kultuře, vzdělání by se dařilo mnohem líp, než včera a dnes. To si pište! Jen pár lumpů a bezskrupulózních individuí by se poroučelo, kam patří.
Abychom se podobným obsesím vyhnuli, je třeba, aby se etická výchova vrátila plnohodnotně do škol od mateřské až po poslední ročník školy vysoké.