V roce 2013 jsem bral svůj krok spíš jako poděkování Janu Palachovi za jeho sebeobětování. Apel na svědomí naší i mladších generací, aby si uvědomili, jak těžko a bolestně se ke svobodě přichází a jak lehce se ztrácí, byl až v druhé řadě. Již v roce 2013 však naše společnost, ještě ne tak masově, naskakovala na trendy populismu, zpochybňování hodnot, na kterých stavěli naši předci, na zpochybňování svobody a demokracie a bagatelizaci, ne-li rovnou obdivu, předlistopadového komunistického režimu a jeho pretendentů.
Co napsat k Palachově činu 16. ledna 2025? Asi se shodneme, že nemalá, ne-li velká, část společnosti má blbou náladu a bojí se budoucnosti. Paradoxně blbou náladu mají ti, kdo na špatné budoucnosti pracují ze všech sil. Jak? Chováním ve stylu po nás potopa, hlavně urvat vše teď a co nejvíce. Často přemýšlím, která chyba po roce 89 nás k dnešní situaci přivedla? A myslím, že to nebyly chyby v ekonomice, ale velká absence etiky, nebo, chcete-li morálky. Rovnocenným pilířem k ekonomické transformaci měl být i pilíř etický. Václav Havel se o něj pokoušel, jenže ten zákony nepsal.
Očekávaná „obyčejná“ lidská spravedlnost se nedostavila. Velká část těch, kdo trpěli, se práva nedovolala a ti, kdo sloužili zločinnému systému a páchali násilí, „privatizovali“ a smáli se svým obětem do očí. A dnes problém dekomunizace společnosti už zajímá jen hrstku přemýšlivých. “Je pozdě“, slýchám. Absence duchovní autority slaví historický triumf. Pokud by existovala, vyplňovala by prázdný prostor, který naše školství ignoruje. Pokud by existovala, sdělovala by lidem odvěký příběh o boji dobra se zlem. Zlo bylo, je a bude. A je jedno, jestli mává fanglí se srpem a kladivem, nebo s hákovým křížem. Jenže existují i milióny jiných podob zla. Některé možná menší, každodenní. A ta prorůstají našimi životy, naší každodenností, jako rakovina.
„Člověk musí bojovat se zlem, na které právě stačí“. Toto nejsilnější poselství Jana Palacha není ohraničeno časem, zemí, náboženskou vírou, žádnou rasou či společností. Jeho poselství je univerzálním vzkazem budoucím. Jak s tímto poselstvím nakládáte a naložíte, je na vás. Pouze vezměte v úvahu, že zlo ve svém důsledku postihuje všechny, viníky i nevinné. Lidi vám cizí i blízké.
František Laudát
Klub angažovaných nestraníků