Kdo rozkradl tuto zemi 2
Dobrý den pane poslanče. Děkuji za odpověď. Souhlasím s Vámi, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Na rozdíl od Vás si ovšem myslím, že Církev po stalení zabavovala lidem (většinou svým odpůrcům, či lidem co se církvi nějakým způsobem znelíbili ) majetky ve jménu církve. Nevidím rozdíl mezi zabavování majetku ve jménu Boha či ve jm=nu komunismu. Takže mi prosím vysvětlete ten rozdíl, který zastáváte Vy? V životě jsem nic neukradla . Takže mi hlava nebere to, že , někomu krádež projde a někomu ne. A tento rozdíl je i v současnosti. Děkuji za odpověď.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
23.08.2014 9:29:24 - Ing. František Laudát
Když jsem byl v éře premiéra Topolánka členem parlamentní komise pro narovnání
vztahů s církvemi, měli jsme dost dokladů o tom, že církev nabyla majetek
různými způsoby. Značnou část například věnovali šlechtici během svého života,
někteří bezdětní jí svůj majetek odkazovali. Další část tvořila např. věna,
která přinášely zájemkyně o vstup do církevních řádů. Nejsem Vám schopen
odpovědět, kolik majetku, resp. pozemků, pocházelo např. ze středověku. Moc to
asi nebylo, protože postupně byly pole a lesy církvi zabavovány. Pokud se týká
nespravedlností z éry komunismu, skutečně někteří lidé se nedočkali svého
majetku dodnes. Otázkou je, zda bylo v reálných silách země napravit úplně
všechno. Řada lidí, například někteří rolníci, byli bývalými kolektivizátory a
jejich nástupci bezostyšně okradeny. Kdo jim v tom pomáhal – ti, co chtěli
v parlamentu co nejrychlejší restituční tečku. Ale sama víte, že ten problém
není černobílý. Pořád běží soudní spory, zda případné darování v 50. letech bylo
či nebylo vynucené, chybí autentické doklady apod. Stejné je to i s nemovitostmi
– továrnami apod. Pokud dnes nejde o podvod, nikdo by Vám na majetek neměl
sáhnout. Bohužel, jsme svědky podivných podvodných konkurzů, podvodů s katastrem
nemovitostí apod. Ale jde o podvody, nikoli o kolektivní násilí. A to je na
poslancích, aby na tyto podvody reagovali legislativou, policii a soudech. Téměř
vůbec při vyrovnání s církvemi se nemluví o faktu, že pokud by se vyrovnání
nestalo, museli bychom začít platit i náboženská hnutí, která k naší
společnostmi příliš tolerantní nejsou. Proto i náhrady, jejichž cílem je odluka
církve od státu. Pořád chci věřit, že tento krok se naší společnosti vyplatí.
Každý zodpovědný ekonom si umí spočítat, že tady bude potřeba nestátní síla,
která bude pomáhat těm, co mají v životě smůlu, těm, co dynamiku společností
nebudou schopni sami zvládnout. Socialisté tomu nevěří a zatím se jí v tomto
daří přesvědčit většinu společnosti. Ale co si na nich vezmete, až k tomu dojde?
A kdo ví, kde už tou dobou budou?