já musím konstatovat některé záležitosti, které tady byly řečeny od mých předřečníků, že ač je to opozice pravicová, tak s nimi i v některých ohledech souhlasím. Také musím říci, že jako KSČM dlouhodobě požadujeme kvalitní návrh zákona o sociálním bydlení, který by pomohl řešit eskalující situaci v bytové oblasti u občanů, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením.
Nejdříve mi však dovolte, i když mým předřečníkem tady bylo řečeno, že jsou to záležitosti, které se týkají jen některých krajů, přesto si dovolím říci pár čísel z roku 2015, které jsou statisticky doloženy. V roce 2015 bylo identifikováno 606 sociálně vyloučených lokalit a přibližně 700 ubytoven, avšak ne na všech ubytovnách žijí pouze sociálně vyloučení lidé. Celkový počet lokalit se v porovnání s rokem 2006 zdvojnásobil z 310 na 606. Počet lokalit vzrostl ve všech krajích - v Karlovarském a Moravskoslezském kraji došlo k trojnásobnému navýšení. Došlo též k nárůstu počtu sociálně vyloučených osob a lze předpokládat, že se současný počet těchto obyvatel oproti roku 2006 zvýšil ze 60 tisíc až na 80, 95 až 115 tisíc. Nejvíce sociálně vyloučených osob přibylo v Ústeckém a v Moravskoslezském kraji. Více než polovina, 51 % ze všech lokalit, vznikla přirozeným sestěhováním a dalších 35 % vzniklo řízeným sestěhováním.
Dovolte mi opět, abych uvedla příklady za Ústecký kraj. V Ústeckém kraji došlo k navýšení počtu sociálně vyloučených lokalit; v roce 2006 bylo identifikováno 63, analýza z roku 2015 hovoří o 89 lokalitách. V souvislosti s tím vzrostl též počet sociálně vyloučených osob a studie z roku 2006 uvádí 21 až 22 tisíc a z aktualizované Gabalovy analýzy vyplývá, že sociálně vyloučených osob je v současné době mezi 36 až 38 tisíci.
Sociálně vyloučené lokality se vyskytují v 71 % ve všech obcích s rozšířenou působností, tj. 145 obcí z 205. Nejvíce sociálně vyloučených lokalit v Ústeckém kraji je v okrese Rumburk, zde máme 14, a dále se nám sociálně vyloučené lokality přenášejí ve větší míře do menších obcí. Průměr počtu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách se v České republice snižuje. V Ústeckém kraji je to opačně - v průměru nárůst o 41 % na sociálně vyloučenou lokalitu.
Vláda předložila návrh zákona o sociálním bydlení, který se již při představení tzv. koncepce o sociálním bydlení setkává s velkou kritikou. Předložený návrh zákona do Poslanecké sněmovny je oproti koncepci značně upraven a jsou zde provedeny zásadní změny, které můžeme nazývat určitým kompromisem mezi spolupracujícími ministerstvy, jestli se to tak dá říci, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem pro místní rozvoj a také ministerstvem, pardon resortem pana ministra pro lidská práva a rovné příležitosti.
Zákon cílí dle Ministerstva práce v současné době zhruba na 115 až 120 tis. obyvatel České republiky, což ale představuje zhruba jednu třetinu občanů, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením. Mezi tyto občany často patří senioři, samoživitelé, ale i občané s nízkým příjmem. Zákon, tak jak je napsán, přináší spíše více otázek než odpovědí a bohužel ze stran samospráv je takto odmítán. Je vnímán jako další potlačení samosprávy a jejich rozhodovacích pravomocí. Obce dle dosavadních informací nemají zájem vstupovat do systému, neřeší jim potřebné problémy v praxi a spíše přináší administrativní a finanční zátěž.
Jedno z hlavních úskalí vidím především v rozhodovacích institucích o potřebnosti sociálního bydlení. Obec, úřad práce, Státní fond rozvoje bydlení. Pokud však obec nebo město nevstoupí do systému, může rozhodnout o sociálním bytu Státní fond rozvoje bydlení. Jak by se tento rozpor řešil v praxi? Nemyslím si, že by se příslušná obec ztotožnila s tímto rozhodnutím, aniž by nějak neprojevila svůj názor a postoj. Myslím si, že žaloby na rozhodnutí by se mohly stát běžným standardem. Příklad můžeme vidět v Ústeckém kraji. Je zde reálná obava, že počty, které jsem vám uvedla před chvílí, se můžou ještě navýšit z důvodu rozhodnutí o potřebnosti sociálního bydlení a budou určeny pro klienty i z jiného regionu nebo kraje, což by vedlo k prohlubování rezidenční segregace.
Nemluvím o dalších souvisejících výdajích s tímto zákonem. Tyto výdaje tento zákon určitě nepokryje. Dále je zde velký otazník u samotného způsobu získávání bytů v potřebných lokalitách. Chápeme výstavbu, tam je to asi jednoznačné, rekonstrukci, ale co při odkupování bytů od soukromých majitelů, často realitních kanceláří a často i fyzických osob, které jsou i z jiného kraje nebo z jiné části republiky? Stále máme v Ústeckém kraji nejnižší ceny bytů. Jak bude stát potažmo Ministerstvo pro místní rozvoj hlídat cenu v místě obvyklou, která bude hrát roli při odkupu bytů dle zákona o veřejných zakázkách? V Ústeckém kraji totiž nepotřebujeme výstavbu, máme dost volných bytů a to je právě ten náš problém. Jak se zamezí umělému nárůstu cen bytů? Co je cenově únosné pro stát? Jaká kritéria budou dogma při odkupu bytů v rozprodaném bytovém fondu obcí? Jsme zastánci vzniku sítě sociálních bytů, které by byly však pouze pod kontrolou obce nebo ve vlastnictví státu v péči příslušné obce. Vpuštění neziskového sektoru do této oblasti vidíme jako další znemožnění kontroly státu nad pomocí nejpotřebnějším. Bohužel musím říci, že předložený kompromis dvou ministerstev, potažmo třech, v podobě návrhu zákona o sociálním bydlení nepřináší kýženou potřebnou pomoc lidem, kteří jsou v bytové nouzi nebo jsou ohroženi sociálním vyloučením a chudobou. Přináší jen spousty obav z realizace tohoto zákona v praxi a veškeré jeho dopady pro samotné občany.
A dovolte mi ještě, abych reagovala i na vystoupení vaším prostřednictvím, pane předsedající, na místopředsedu pana Bartoška. Jeho otázky jsou opravdu reálné. A já když jsem si dělala to posouzeni i s lidmi na úřadu práce, tak jsme dospěli ke stejnému názoru. Zhruba 20 % klientů na okrese Most v hmotné nouzi jsou senioři. Tito senioři by okamžitě přišli o příspěvky na bydlení vlastně v nějaké té době platnosti toho zákona. Dále tady máme samoživitelky, dále lidi s nízkým příjmem. A tito lidé by museli mít statut sociálního bydlení tak, aby ty příspěvky šly k nim. To, že příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení by se sloučil do jednoho, to samozřejmě můžeme kvitovat, protože by se možná ucelil a zprůhlednil ten systém. Ale na druhou stranu říkat, že pokud nemáte statut sociálního bytu, tak nedostanete žádný příspěvek, tak tady opravdu necílíme na 120 tis. obyvatel, ale zhruba na půl miliónu.
Děkuji.
