Záměrem poslanců, kteří ji předložili, je, aby „novým“ kritériem při rozhodovaní samosprávy o nakládání s majetkem obcí nebyla jen krátkodobá ekonomická výhodnost pro obce, jak je tomu již dnes, ale že rada či zastupitelstvo mohou zohlednit důležitý vlastní, tedy obecní zájem, je-li řádně odůvodněn.
Slovo „novým“ kritériem nechávám v uvozovkách úmyslně, protože do jisté míry zákon již nyní jiné posuzování než ekonomické připouští, ale praxe je jiná. Dosud obce či kraje při rozhodování o nakládání se svým majetkem (např. při prodeji pozemků) mají podle zákona upřednostnit tu nejvyšší nabídku. Jinými slovy, kdo dal více, ten bral. Ale přiznejme si, že ne vždy chce obec majetek prodat za nejvyšší cenu, protože toto rozhodnutí může jít proti vlastním obyvatelům.
Příkladů z praxe by se našlo hodně. Jeden výstižný uvedl senátor za Táborsko Jaroslav Větrovský na plénu. „Tábor – jako město – bylo vždy město s bohatou vojenskou tradicí. Vojáci potřebují pro své cvičení střelnici. Střelnice je na pozemcích města Tábora a armáda potřebuje pozemky pronajmout. Město Tábor postupovalo tak, jak by postupovala drtivá většina municipalit. Nechalo si udělat znalecký posudek. Teď hrozí, že armáda na výši znaleckého posudku zkrátka nepřistoupí a Tábor o vojenskou posádku přijde.“
A to je jen jeden případ z mnoha. Jak jsem se již zmínil, komunální politici jisté možnosti, jak rozhodnout, aniž by upřednostnili ekonomické kritérium, mají. Ta hranice je ale tak tenká, že v reálu to pak vypadalo tak, že pokud dali přednost zájmu obce nad krátkodobým ziskem, docházelo čas od času ke kriminalizaci jejich rozhodnutí. Nejednou, při velmi přísném výkladu zákona ze strany státních úřadů, úředníků, policie či státních zástupců, pak museli čelit trestnímu stíhání.
Vláda i náš Ústavně-právní výbor tuto novelu odmítly. Je prý nadbytečná, protože duplikuje to, co v zákoně dávno je. To je sice pravda, ale proč tedy dochází k případům, kdy komunální politici musejí obhajovat svá rozhodnutí až před soudem? Nechtěl bych se dožít doby, kdy se občané budou bát kandidovat na radnice, aby nebyli jednou stíháni za to, jak v dobré víře, že činí správnou věc, rozhodli. Bohužel již nyní řada lidí z tohoto důvodu odmítá se na správě svých obcí podílet. A právě proto jsem hlasoval pro novelu. Úmysl zákonodárce najde naplnění jen tehdy, jestliže ho všechny zúčastněné strany pochopí a uchopí správně. Myslím si, že nové znění dává rozhodování volených orgánů obcí a krajů více klidu. Nesnímá z nich ale odpovědnost za všechna jejich rozhodnutí. Každý svůj krok budou muset umět zdůvodnit a především obhájit. Nejen před vlastními občany, ale případně i před orgány činnými v trestním řízení. Tak by měly odpadnout případy neoprávněné kriminalizace, kterých jsme v minulosti byli svědky.
Schválená novela, která ještě čeká na vyjádření prezidenta, do jisté míry i chrání lidi, kteří se v komunální politice pohybují a snaží se rozhodovat ku prospěchu svých občanů. Vždyť přece právě kvůli tomu byli do svých funkcí zvoleni. Souhlasím s předkladatelkou novely, poslankyní Věrou Kovářovou, že jsou zde dva pohledy: jeden komunální a druhý ústavní. Já jsem pro tentokrát rozhodl pro ten komunální. Čas ukáže, zdali novela bude opravdu přínosem.
Ing. Ivo Bárek
