senát
Dobrý den, můžete mi jako laikovi vysvětlit, co se to řeší kolem těch senátních obvodů? Není to spravedlivé, aby každý senátor zastupoval zhruba stejně občanů? Přeci jen všichni berete stejný plat, nebo ne? A je asi jasné, že jakákoliv změna proběhne během volebního období, když jsou volby pořád. Úpně mimo mi nepřijde ani návrh na jednokolové volby. K druhému kolu stejně chodí málokdo a stojí to docela dost peněz. Děkuji za vysvětlení a podotýám, že jsem laik
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
děkuji Vám za dotaz. Samozřejmě, že by bylo spravedlivé a ideální, kdyby každý senátor zastupovat stejný počet občanů. Volební obvody (VO) byly od začátku stanoveny tak, aby korespondovaly alespoň tam, kde je to možné, s určitými regiony. Aby byla jistá „spádovost zájmů“ občanů. Druhým kritériem byl počet občanů v daném volebním obvodu. (rozhodně se přitom neřešilo hledisko, zda senátoři budou mít stejný základní plat.)
Češi ale nejsou z pohledu zákona, který stanoví hranice volebních obvodů „ukáznění“ a mění své bydliště, takže počet občanů VO kolísá. Některé kraje se vylidňují, a v okolí velkých měst občanů neustále přibývá. Zákon s tím počítal a stanovil, že se vždy ve volebním roce, to znamená co dva roky, mají VO posoudit a uzpůsobit tak, aby se neodchylovaly od průměru o více než 15 procent obyvatel. Podle statistického úřadu je průměrný počet 130 603.
Posuzuje se přitom všech 81 obvodů, bez ohledu, zda se v nich právě bude volit. Tak paradoxně může dojít k situaci, kterou na schůzi Senátu popsal kolega senátor Petr Vícha: „Příklad: velká obec, která má 5000 voličů, tudíž ještě víc obyvatel, Vítkov, která je zde navržena, aby se vzala z volebního obvodu Opava, kde před 6 lety volili, a oni by přišli do okresu Bruntál, kde se bude volit až za 4 roky. Tam 6000 občanů bude volit až za 10 let.“
Nepřekvapilo by mě, kdyby se občané této obce domáhali svého volebního práva, které jim dává možnost vybrat se svého senátora jednou za šest let.
To je důvod, proč Senát vládní návrh zákona o změně hranic 17 volebních obchodů neschválil (přijal pozměňovací návrh) a požádal vládu, aby předložila lepší řešení. Změny by neměly brát v úvahu pouze demografické hledisko, ale také spádovost území obvodů či jejich historické vazby.
Na možnost změnit volební systém do horní komory říkám ano. Jsem přívržencem návrhu kolegy Jiřího Dienstbiera, který vychází z australského modelu, tedy jednokolového většinového systému. Myslím, že je to rozumný návrh a že by to volbu celkově zjednodušilo. Musí však projít důkladnou diskuzí.
Ivo Bárek