Nádherný článek pana Dr. Berwida Buquoye o závisti v nás v PL mi zase jen potvrdil, jak nezodpovědný a nestátotvorný postoj zaujaly tradiční politické strany v povolebním vyjednávání, přičemž výzva Miroslava Kalouska k blokování parlamentu je vrcholem politické trapnosti. Zatímco v zásadě většina z neúspěšných stran měla na základě volebních výsledků možnost podílet se nějakým způsobem na formování nové koaliční vlády a naplňovat tak svůj volební program, s nímž před voliče předstoupily, daly všechny přednost pasivní opozici a nepodložené a zcela nezasloužené kritice člověka, který je s takovou převahou ve volbách semlel.
A tak se nelze divit, že iniciativu přebírají ostatní, nestandardní politické strany a mohou to být ony, kde ve spolupráci s vítězem voleb začnou plnit své volební sliby. Pokud budou jen trošku šikovné a nerozpadnou se hned při prvním nebo druhém zásadnějším hlasování, dokáží z minima získat maximum a jejich náskok před stranami tradičními jen dále poroste.
V této souvislosti je na jednacím stole opět otázka přímé volby starostů a hejtmanů, popřípadě jejich odvolatelnost. Už dříve jsem vyslovil přesvědčení, že zavedení jednomandátových volebních obvodů s přímou volbou zastupitele nebo poslance by rozhodně byl vstřícný krok vůči voličům a pomohl by k daleko zodpovědnější volbě. V právě uplynulých volbách jsem byl nejednou svědkem situace, kdy občané volili stranu, aniž osobně znali jediného představitele, který za ni kandidoval. Přímá volba zástupce volebního obvodu by tuto anonymitu odstranila a mohla by vést i k daleko většímu zájmu občana o věci veřejné i větší zodpovědnosti zvoleného zástupce vůči obvodu, který zastupuje.
Naopak pokud jde o odvolatelnost voleného představitele referendem, zde je můj postoj negativní. Součástí volby kohokoliv musí být rovněž zodpovědnost voliče. To znamená zodpovědnost, že vybírám člověka, který mě bude příští čtyři roky v příslušném sboru zastupovat. Jeho odborný i morální profil by měl být takový, abych jako volič tuto zodpovědnost přijal a hlasoval pro 4 leté zastupování. Odvolatelnost považuji za neférovou jak vůči volenému představiteli, tak koneckonců i vůči straně (skupině), kterou zastupuje. Jinými slovy, odvolatelnost zastupitele snad v případě, kdy se volený představitel dopustí trestného činu, ale nikoliv při pouhé změně nálady elektorátu. Starostu či hejtmana by pak nadále mělo volit I odvolávat pouze zastupitelstvo. Domnívám se, že jiná možnost způsobu odvolání by vedla pouze ke skutečnosti, že skupina, jejíž kandidát neuspěl, by se po celé volební období snažila zpochybnit kvality zvoleného zástupce a usilovala o jeho odvolání (pokud možnost existuje, důvod se vždy najde). Takový stav by vedl k trvalé nejistotě zvolených zastupitelů (poslanců) a ochromoval by jejich práci.
V každém případě je otázka způsobu voleb zase na stole, a pokud se vítězové dokáží domluvit, může se česká volební krajina v průběhu budoucích let výrazně proměnit. Aniž k tomu budou moci cokoliv říci ty strany, které se dobrovolně vzdaly podílu na moci a nezmohou se na nic jiného, než na sborový štěkot z opozičních lavic.
