Diskutoval jsem včera s občany, které zajímal můj názor, měla-li by tedy být KDU-ČSL ve vládě vedené Andrejem Babišem nebo nikoliv. Jako obhájce účasti ve vládě se mně pak občané ptali, jak bych tedy sám postupoval.
Vycházím z premisy, že do veřejného života včetně života politického vstupuji především s cílem ovlivnit kvalitu života kolem sebe v souladu s představami, které považuji za nejsprávnější. Jsem-li u zelených, chci především obhajovat principy ochrany životního prostředí, které stavím nade vše ostatní. Jsem-li u ODS, měla by moje priorita spočívat třeba v zlepšení podmínek pro podnikání a zvýšení odpovědnosti jednotlivce na úkor pečovatelské funkce státu. Jsem-li u KDU-ČSL, pak by mým východiskem měla být svoboda občana samoregulovaná základními morálními principy křesťansko-židovské civilizace s výrazným prvkem solidarity silných se slabšími. Od takové a podobné ideologie se pak bude odvíjet postoj ke všem zásadním otázkám politiky, hospodářství nebo kultury.
Abych mohl své vize a představy naplnit, musím k tomu mít pravomoci, jež jsou mi dány pouze účastí ve výkonné moci. Ne každý je připraven nebo ne každý má ambice být ve vládě. Mohou být strany nebo politici, jímž prostě stačí být součástí parlamentu, využívat příliš nabobtnalých výhod svého členství a svými postoji jen podrývat autoritu vlády a torpedovat jakékoliv její snahy. Kolik je takových z desítek uskupení usilujících o parlamentní křesla, o tom nechť si případný čtenář udělá úsudek sám.
Ne všichni zvolení mohou samozřejmě vládnout. Volby rozdělí uchazeče na ty šťastné, kteří budou ve vládě a budou moci plnit svůj program, a ty, kterým nezbývá než se spokojit s opozičními křesly a zkoušet blokovat všechna opatření, jež by jejich elektorátu nemusela vyhovovat. Víme však, že cílem převážné většiny zájemců, kteří kandidují, je vládnout a tvořit a dělají pro to vše možné a někdy i nemožné. Pamatujeme na opoziční smlouvu, pamatujeme na vyšachování nejsilnější partaje a vytvoření vlády bez ní a na celou řadu jiných rozložení sil jako výsledku úsilí stran o podíl na moci. Kraje a města nabízí takových šarád přehršle.
Situace po letošních volbách je zcela absurdní. Nikdo nechce do vlády. Na základě zcela nesmyslných důvodů strany deklarují přednost být v opozici a neplnit tak program, s nímž dostaly důvěru desítek tisíc občanů. Za zcela nepochopitelný považuji třeba postoj ODS, která veřejně dostala nabídku podílet se na moci, a tuto nabídku odmítá. ODS opravdu nemá mandát podporovat jednobarevnou vládu ANO, dostala však mandát podílet se na vládě. ODS, stejně jako další strany nepoškozují zájmy nás občanů tím, že vládnou, ale tím, že nevládnou a destabilizují výkonnou moc.
Na základě těchto premis bych určitě o účast ve vládě a aktivní plnění svého volebního programu usiloval. Nedostat nabídku je výmluva. O účast si musím sám říci. Chci-li něco dělat, musím si pro to najít prostor. Hra na uraženého Pepíčka je zrada voličů. Politici by si měli uvědomit, že v parlamentu nereprezentují sami sebe, ale jsou to zástupci nás, občanů, kteří jsme je volili.
Samozřejmě bych se snažil vyjednat co nejlepší podmínky. Máme-li být ve vládě, dobrá, je naším zájmem podpořit vás, ale chceme alespoň pět ministrů, abychom mohli alespoň něco dělat a být viděni. Rozhodně nestojíme o převálcování. A chceme, aby vládní prohlášení obsahovalo tyto naše priority. A pokud jde o tuto vaší prioritu, to by asi moji voliči neunesli, hledejme cestu k její úpravě a snesitelnosti pro můj elektorát.
A je tady ten váš problém s Čapím hnízdem. Ctím však presumpci neviny, takže jste stejně čistý jako já. Ale právě proto prosím nebraňte vyšetřovatelům ve vyšetřování a vzdejte se v této věci poslanecké imunity. Ať je co nejdříve jasno. Budete-li jakkoliv soudní mocí popotahován víc než je zdrávo, budu stát jako koaliční partner při vás. Budete-li však obviněn, pak okamžitě odstoupíte nebo odcházíme my.
Slušnost, pracovitost, zodpovědnost vůči voliči a odvaha vládnout. Takové vlastnosti by měly také patřit k repertoáru našich politiků, zvláště když jedna z nich byla sloganem volebním kampaně. Od rozchodu se starosty je však u našeho vedení postrádám. Bohužel se tak děje na úkor nás, voličů a občanů. Pokud se budoucí vláda bude opírat o extrémní strany, pak jste nezradili jen nás občany, ale zrazujete i demokratickou budoucnost naší země. A já a celá řada dalších spoluobčanů si bude muset říci – naši důvěru si již více nezasloužíte. Samozřejmě, budeme-li k tomu mít ještě příležitost.
