životní úroveň občana ČR

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Hodnota měny odráží zdraví hospodářství a očekávání jeho vývoje, důvěru investorů v měnu a regulace ze strany národní banky.

Asi víte, že v minulém období došlo k výraznému oslabení koruny prostřednictvím intervencí ČNB. Tyto intervence byly ukončeny a očekává se mírné posílení měny. Její skutečná hodnota samozřejmě závisí na fungování finančních trhů, kde se odráží důvěra či nedůvěra v další vývoj hospodářství a regulací a samozřejmě také spekulace. Po ukončení intervencí ve Švýcarsku před nedávnem došlo ke krátkodobému posílení měny až o 30 %, postupně hodnota opět poklesla, nicméně se ustálila na nějakých 10 % nad hodnotou v době intervencí.

Česká národní banka je nezávislá instituce a její činnost je možné ovlivňovat v zásadě pouze jmenováním jejích členů – zastánců různých přístupů k měnové regulaci.

Vliv vlády na měnu se uskutečňuje prostřednictvím hospodářské politiky, jejíž součástí jsou především nejrůznější regulační opatření, která ve větší či menší míře ovlivňují (deformují) tržní prostředí. Chceme-li například zvýšit výrobu výrobků s vyšší přidanou hodnotou, pak je nezbytné vytvořit přátelské prostředí pro fungování různých technologických firem místo pouhých montoven pro tyto firmy, sídlící na západ od našich hranic. Vláda musí podpořit prostředí přátelské inovacím, transferu technologií z oblasti výzkumné do firem a s tím souvisí podpora výzkumu a vývoje, jehož předpokladem je zase určitá úroveň stavu vzdělanosti. Kvality se ovšem nedosáhne paušální podporou všech vzdělávacích institucí a všech výzkumných institucí, ale jen těch nejlepších, nejkonkurenceschopnějších. Už za předsedy vlády Topolánka se třeba hovořilo o diferenciaci univerzit na výzkumné, technické a bakalářské, nestalo se však nic. Třeba i to je jeden z důvodů, proč máme tolik montoven, a tak  málo inovativních a technologických firem.

Hospodářskou regulací je samozřejmě také odměňování. Jestliže dochází k nadměrnému růstu mezd, může růst inflace, ta znehodnocuje úspory, o korunu klesá zájem na finančních trzích, což může vést k dalšímu oslabování. Růst platů by měl vycházet z růstu produktivity práce v soukromém sektoru a z vyšší přidané hodnoty výrobků, nikoliv prostřednictví vládních dekretů a úvah, že tato profese by měla mít 130 % průměru a jiná profese zase 150 %.

A je celá řada dalších regulací, ať už daňové regulace (stálá diskuse o vyšších či nižších daních a jejich vliv na hospodářský růst), protimonopolní regulace (vytváří konkurenčního prostředí), podpora exportních firem, podpora začínajícím podnikatelům, dotační politika pro zemědělce či jiné vybrané sektory hospodářství a spousta jiných, které vycházejí z vládních politik a více či méně narušují tržní prostředí.

Růst ekonomiky, růst produktivity práce, pozitivní bilance zahraničního obchodu, únosné zadlužení země, zdravá nezaměstnanost kolem 5 %, ale také vysoká vzdělanost a kvalita výzkumu a vývoje, to jsou všechno faktory, které vedou k důvěře v měnu a v její posilování. A všechny tyto faktory může vláda vhodným/nevhodným nastavením podmínek ovlivnit.

Čistě za sebe si myslím, že prvním opatřením nové vlády by měla být reforma a podpora univerzitního vzdělávání, výzkumu a vývoje, a to včetně třeba vojenského, abychom plnili závazky vůči NATO. Reforma by měla spočívat v oddělení zrna od plev, to znamená transparentní podpora excelence místo paušální podpory prostředí jako celku. Dalším opatření by měla vést k tomu, aby se montovny přenesly dál na východ a k nám našli cestu technologické firmy poptávající vzdělanou pracovní sílu, kterou by byly také ochotny zaplatit. Pokud by nenašly pracovní sílu u nás, určitě bych nic nenamítal, kdyby s firmami přišli také evropští experti. Byl by to lepší způsob internacionalizace ekonomického prostředí než zaměstnávání nekvalifikovaných lidských zdrojů z východu nebo dokonce migrantů. K tomu si myslím, že by se stále ještě daly využít, jinak a lépe než je tomu v současnosti, operační programy Evropské unie. Napravit jejich prostřednictvím škody, které byly napáchány v minulém programovacím období.

Mohl bych pokračovat, ale ve výše uvedeném jsem doma, tak tím začínám…

 Kdy budeme platit Eurem? Patřím k těm, kteří by nejraději řekli od zítřka. Přes všechny problemy, které Euro mělo a má, jsem zastáncem další integrace Evropské unie včetně měnové unie. Uznávám sice námitky těch, kteří jsou vůči Euru I integraci rezervovaní, presto si myslím,. že jediná budoucnost naší země je v integrovanější EU s Eurem jako měnou.

Co brzdí zvyšování životní úrovně? tak především za nízkou životní úroveň může 40 let komunismu. To říkám hlavně všem, kteří stále komunisty volí. Dostat se s marasmu, do kterého nás komunisté zavedli, prostě nějakou dobu trvá, to je stejné ve všech bývalých komunistických zemích. Jedinou cestou ven by byla cesta německá (mám tím na mysli spojení NDR a NSR), což je ale nemožné. Jedinou smysluplnou alternativou je tedy, vedle toho, co jsem naznačil letmo výše, rychlejší integrace evropských zemí v rámci EU. Sami budeme pouze pomalými krůčky dohánět, ale nikdy nedoženeme.

Věda, výzkum, inovace, transfer technologií, vzdělanost, internacionalizace, evropská integrace a Euro, to je mantra jíž si musíme stale opakovat a jedině jeím prostřednictvím se můžeme někam posunout. jinak hrozí izolacionalismus a cesta zpět na východ.