Pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já krátce okomentoval návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2020. Přiznám se, že jsem hledal vhodné slovo, nebo nějakou zkratku, kterou bych zjednodušeně a v souhrnu pojmenoval tento návrh rozpočtu, aniž bych rozebíral detaily a jednotlivá čísla. A spontánně se mi vybavila moje oblíbená kniha - Milan Kundera mi promine - "Nesnesitelná lehkost bytí".
A je opravdu neuvěřitelné, vážená vládo, s jakou nesnesitelnou lehkostí projídáte budoucnost naší země. Je alarmující, s jakou lehkostí se vezete na vlně nebývalého ekonomického růstu a přitom, podle mého názoru, jednoznačně nemyslíte na horší časy a už vůbec nemyslíte na zadní vrátka. Já se nestačím divit, s jakou nesnesitelnou lehkostí pomíjíte dobré ekonomické časy k řešení skutečných problémů naší země. Tím největším je stárnutí obyvatelstva, nepříznivý demografický vývoj a s tím související dlouhodobě neudržitelný penzijní systém.
Nerozumím tomu, s jakou lehkostí tady zástupci koaličních stran sdělují nám a všem daňovým poplatníkům, že návrh státního rozpočtu se 40miliardovou sekyrou je v době mimořádného ekonomického růstu dobrým rozpočtem. To tady zaznělo dneska několikrát. Nebo velmi dobrým rozpočtem, což tady také zaznělo. Nebo vyváženým rozpočtem. Já se ptám, co to je za ekonomický nesmysl.
Vždy platilo, že privát platí erár. Že bohatství země nevzniká někde na ministerstvu, že ho nevytváří úředníci. A proto nerozumím tomu, s jakou lehkostí přehlížíte stav, kdy průměrné mzdy v soukromém sektoru jsou nižší, než v sektoru státním, jinými slovy, že ti, kteří financují stát a jeho aparát, mají v průměru nižší mzdy, než ten erár samotný.
Víte, já jsem zažil na půdě této Poslanecké sněmovny opravdu bouřlivé debaty nad povodňovými rozpočty v době, kdy nemalá část naší země byla významně poškozena povodněmi. A také jsem zažil bouřlivé debaty v této velectěné Sněmovně nad státním rozpočtem v době ekonomické krize. V době, kdy pamatujete, že padl Lehman Brothers a v době, kdy se logicky příjmy státu, příjmy krajů a obcí propadaly dodnes pro většinu z vás nepředstavitelných čísel.
A proto je pro mě neuvěřitelné, s jakou nesnesitelnou lehkostí tady o této složité době, jak jsem to dnes poslouchal, někteří politici hovoří. S jakým patentem na rozum a knížecími radami tuto složitou tehdejší dobu hodnotí, aniž by o tom měli elementární znalosti. Vláda by měla dělat pravý opak. Měla by se z této minulosti a složitých dob poučit a dokázat předvídat. Aniž bych to naší zemi opravdu přál, tak horší časy prostě dříve nebo později do naší země přijdou.
Poslední věc. Pokud se podíváte na kapitolu 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, které se snažím detailněji věnovat, zjistíte, že výdaje této kapitoly jsou v úrovni přibližně 686 mld. korun. Je to nárůst o skoro 50 mld. oproti tomu předešlému roku. Podle mého názoru jsou tu ale dvě klíčová čísla. Za prvé podíl této kapitoly, to znamená kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, na celkovém státním rozpočtu je momentálně necelých 44 %. A za druhé, to druhé číslo, podíl mandatorních výdajů této kapitoly 313, je skoro 94 %. Plyne z toho jediné. Pokud nenastane nějaká razantnější změna, tento sociální kolos nebude brzy možné ufinancovat nebo zaplatit.
Závěrem jen, že dobré změny, které přehodí kormidlo vládní politiky směrem k budoucnosti, si myslím, že vám, vážená vládo, významně nejdou. Vy náš stát nespravujete, nerozvíjíte, ale podle mého názoru jen udržujete a zadlužujete. Možná máte oproti jiným vládám lepší marketing, ale vládnete špatně a předložený návrh rozpočtu je toho důkazem. Mimo jiné i z těchto důvodů já tento návrh státního rozpočtu rozhodně nepodpořím. Děkuji za pozornost.
