Mezi podnikatelem Babišem a generálem Pavlem je ve skutečnosti velmi malý rozdíl. Hlásí se v nich o slovo normalizační generace. Oba, každý po svém, symbolizují normalizační oportunismus.

Patřili k těm, kdo využili příležitost ke společenskému vzestupu, který pak dokončili v novém režimu. Jeden se stal pézetkářem, s pozdější úspěšnou kariérou v byznysu. Druhý se stal lampasákem, s pozdější úspěšnou kariérou v NATO.

A proto zvolení jednoho nebo druhého prezidentem bude znamenat společenskou rehabilitaci normalizace. Sestimsmiřte, hlavně vy, krasoduchové, co máte tendenci lakovat Babiše načerno a Pavla narůžovo.

P.S. To konstatuji, nehodnotím. Mám-li hodnotit, tak si myslím, že je to vlastně dobře. Babiše nebo Pavla na Hradě si zasloužíme, protože 33 let po pádu komunismu je už načase skončit s tím únavným a otravným “vyrovnáváním s minulostí” a jejím nekonečným moralizováním, včetně normalizace.