Soustředil jsem se na to, jak “eurofederalisté” zneužívají i současnou válku na Ukrajině k prosazení své vlastní politické agendy.

1) Jednak protlačují zrušení národního veta při rozhodování v Radě EU a naopak zavedení většinového hlasování do dalších několika desítek oblastí. Argumentují tím, že národní veto brání dosažení evropské jednoty třeba proti Putinovi, mávají Orbánem.

Orbán se nám sice může nelíbit, ale obětovat kvůli jedné situaci jeden ze základních principů EU - tedy rovnost hlasů - je nebezpečné a hlavně nevratné. Tlak, jemuž je vystaven Orbán kvůli Ukrajině, může být totiž uplatněn vůči kterékoliv jiné zemi v jiném citlivém tématu (zemědělství, jaderná energie) a bez národního veta je pak taková země bezmocná.

2) V rámci boje proti ruským dezinformacím se “eurofederalisté” také snaží delegitimizovat a dehonestovat všechny vůči EU kritické hlasy coby “protievropské” a “protizápadní” či dokonce “proruské” narativy a vytěsnit je tak z demokratického diskursu. Nadnárodní byrokracie, média hlavního proudu a “proevropské” neziskovky postupují ruku v ruce s cílem ovládnout kontrolovat a regulovat otevřený informační prostor a zajistit v něm prosazení vlastních propagandistických “narativů”.

Obě tyto tendence jsou ohrožením naší demokracie a je třeba se jim postavit.