Takhle: mně vůbec nevadí, když komunistický lampasák z 80. let přejde na stranu demokratického režimu, pokračuje v armádní službě a dokonce udělá slušnou kariéru v NATO. Je v tom nakonec jistý výraz vojenské profesionality: sloužím tomu, kdo je zrovna u moci. Někdo by mohl i říci, že je to “bezbřehý pragmatismus”, abychom použili generálovu terminologii. Ale až potud ok.
Nicméně velmi bych prosil, aby kandidát (tentokrát na prezidenta) Pavel nadále neprováděl politické školení mužstva, resp. národa, v morálce a v hodnotách. To je totiž doslova výsměch a alespoň mě (nevím jak vás) to uráží.