Právě otázka zálohování obalových materiálů je v rámci agendy životního prostředí často diskutována. Domnívám se, že pokud máme o zálohování uvažovat, je nutné, abychom se zajímali nejen o statistická data, ale také o zkušenost okolních států, které již zálohování zavedly. Proto jsme společně s představiteli z Ministerstva životního prostředí a kolegy z výboru pro životní prostředí absolvovali výjezd na Slovensko.

Zálohování nápojových obalů (PET lahví a hliníku) je zde zavedeno od minulého roku a výše záloh je 15 centů (cca 3,6 Kč). Plastové a plechové obaly jsou vybírány jak za pomoci automatů, tak je v menších prodejnách zaveden ruční odběr. "Zálohomat" při vložení nestlačené láhve či plechovky z ní sejme EAN kód, který musí být neporušen a na základě toho vytiskne kupón v hodnotě dané zálohy.

Vysbírané lahve následně putují do dotřiďovacího centra, kterých je na Slovensku celkem 5 a následně k centrálnímu dotřídění do třídičky v Kočovcích. Zde se již dané obaly roztřídí dle materiálu, barvy a následně jsou slisovány do velkých krychlí o hmotnosti cca 300 kg, aby mohly být odvezeny k samotné recyklaci.

V České republice máme poměrně hustou síť s třídícími nádobami a vyšší procento vytříděnosti. Zavedení záloh i u nás proto vyžaduje zpracování kvalitní studie se všemi ekonomickými, sociálními a ekologickými dopady. Co si o zálohování myslíte vy?