Ministří Anton Anton a Alexandru Petrescu v první části a ve druhé Nicolae Hurduc a Niculae Badalau představili priority Rumunska v oblastech, kterými se zabývá výbor ITRE z EP. Jedná se o následující:
- Propojení energetických sítí EU, a to jak pokračování v práci na legislativě týkající se prohlubování vnitřního trhu s elektřinou, tak realizací dalších částí programu Connecting Europe Facility (CEF).
- Společná pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem. V těchto pravidlech by rádi dotáhli regulační rámec.
- Rozvoj transevropských sítí a to nejen v energetice, ale i v dopravě a digitalizaci přenosových sítí - program digitalizace EU
- Pokračování v programu likvidace jaderných zařízení (Ignalina, Jaslovské Bohunice a Kozloduj).
- Značení pneumatik s ohledem na spotřebu energie a jiné základní parametry.
- Přizpůsobení direktivy o energetické účinnosti a opatření k řízení energetické unie na odchod Spojeného království z EU.
- Další využívání informací z veřejného sektoru.
- Kybernetická bezpečnost v EU v průmyslu, technologii a výzkumných centrech a v síti národních koordinačních center.
- Zajištění bezpečnosti při digitalizaci
- Odstranění digitální negramotnosti - rozšíření znalostí o digitalizaci mezi občany EU.
- Rámcový program pro výzkum a vývoj po roce 2020
- Kosmický program EU
- Výzkumný a školící program Evropské atomové agentury
- Pokračování v programu jaderné fúze ITER
- Evropský obranný fond
- Koordinační plán pro umělou inteligenci
- Evropská průmyslová strategie
Podstatná část uvedených zpráv programů je již v současnosti značně rozpracována a je pravděpodobné, že v nejbližších dvou měsících budou dokončeny.
Rumunsko hodlá dále usilovat o prohloubení evropské spolupráce v jaderné bezpečnosti a prohloubení energetického společenství. Hodlá zahájit práce na změně Smlouvy o energetickém společenství, zejména v části specifikující povinnosti států při zajištění bezpečnosti trhu. Budou pokračovat práce na transformaci energetické sítě, na ukládání a skladování energie. S jednotlivými státy chce diskutovat jejich národní klimatické plány. Obecným cílem je tedy očividně sociální a ekonomická konvergence EU a pokrok jednání o víceletém rámci financování pro roky 2020 - 2027.
Rumunské předsednictví tedy optimisticky očekává, že v posledních měsících svého působení poslanci uzavřou jednání o řadě výše zmíněných zpráv, nařízení a směrnic. Jde hlavně o rozptýlení pochybností, které se ozývaly před prvním lednem na téma: Bude Rumunsko schopno převzít předsednictví EU vzhledem k vnitropolitickým problémům?
U brexitu si dnes, 10 týdnů před jeho termínem, nikdo netroufá říci, jestli bude tzv. tvrdý anebo, což bych osobně očekával, bude pouze mírně modifikována hlasováním zamítnutá dohoda mezi EU a Velkou Británií. Pokud dojde k dohodě, potom modifikace připravené smlouvu bude mít nejspíš formu doprovodného protokolu nebo dopisu. V každém případě je tato část aktivity rumunského předsednictví nejméně jasná.
Jsou plánovány velké aktivity na březen, duben a na červen. Z hlediska kalendáře bude velmi zajímavé, kdo a jakým způsobem bude za Evropskou komisi vyjednávat, zejména při červnových akcích předsednictví. V posledním květnovém týdnu totiž proběhnou ve 27 členských zemích volby do Evropského parlamentu. Nový parlament nebude v červnu ještě ustaven, a proto nelze na závěr rumunského předsednictví předpokládat nějaké zásadní kroky. Ustavení nového Parlamentu, volby předsedy Komise i její celé personální obsazení už bude v režii předsednictví Finska.
Z celého vystoupení ministrů je patrné, že rumunské předsednictví nechystá žádnou revoluci. Doufejme, že se tento plán naplní a vše proběhne v klidu.
