V lidových příslovích bývá uložena jistá moudrost věků, ale není možné je brát doslova. Je nutné se nad nimi zamyslet, ona totiž mají skrytý význam a často podmíněnou platnost.
Přesně takový je i význam přísloví Kdo nic nedělá, nic nepokazí. Rozhodně není takový, jak si to vyložila magistrátní koalice. To přísloví není výzvou k pasivitě, nicnedělání a zahálce. Naopak, pravý význam je, že nemáme být líní, pasivní a zahálčiví. Říká nám, že se nemáme vzdávat po prvním neúspěchu, že nějaké ty chyby a omyly nevyhnutelně k lidské práci patří. Že se máme pochopitelně snažit chyb vyvarovat a pokud už se stanou, tak je napravit. Ale nějaké to riziko ke každé práci patří, nulové riziko je paradoxně spojeno jen s nečinností, ta je však špatně!
Bez pilné práce každý řízený organismus trpí. Pravda, robustní a dříve přes všechny chyby dobře spravovaný organismus, jakým je Praha, měl vytvořené rezervy. Takže absence rozumné správy nahrazená ideologickým třeštěním a píárovými projekty nebyla patrná ze dne na den.
Ztráta tempa rozvoje a koncepčních kroků není vidět hned a nedotkne se bezprostředně každého. Takže ji jde nějakou dobu i mediálními aktivitami maskovat a překrývat. Město se nerozvíjí, ale zato máme viditelný karneval.
Důsledky se dostaví po nějaké době a už jsou i vidět. V Praze se skoro zastavila bytová výstavba, již několik let se každoročně dokončuje méně bytů než rok předchozí. Méně a méně bytů získává každoročně stavební povolení. Naprostá absence na nabídkové straně žene ceny bytů do výše, která je nedostupná i pro střední třídu. Lidé pak musí do Prahy dojíždět, ale není kde zaparkovat. Poslední P+R parkoviště bylo otevřeno ještě v minulém volebním období. A dokonce i to podzemní parkoviště v komplexu tunelu Blanka, co je již několik let hotové, nedokázala stávající magistrátní koalice pro administrativní průtahy ani otevřít. Tak místo toho jen nekoncepčně rozdělila Prahu na mnoho navzájem nesouvisejících parkovacích zón.
A ejhle, po několika letech se projevil i nedostatek běžné údržby. Spadla Trójská lávka, z hodiny na hodinu zavřel důležitý Libeňský most, z hodiny na hodinu zavřeli výstup z metra na Budějovické.
Kdo nic nedělá, tomu začne napřed město obrazně upadat a potom i doslova padat.
Teta Kateřina ze Saturnina by proto opravdu neměla být tím, kdo rozhoduje na pražském magistrátu.