Stávka dopravců za lepší benefity, za laciné rnezdaněné režijky pro celé rodiny se sice nekonala a celý humbuk okolo zatím zvolna vyšumněl, i když se poměrně zvidtelnil odborářský bos pan Dušek svými tóny nesnášenlivosti, přesto se to dobře hodilo jako předvolební téma. Zejména těm, kteří vsadili na hlasy zaměstnanců v dopravě, jichž se měl problém s méně tučnými benefity týkat. Vlády ze benefity bojuje mimořádnými prostředky a nyní ani neví kolik že nás to všechny bude stát. Pro populisty bylo ale skoro výhodnější, že se opravdová stávka neuskutečnila, neboť se nakonec mohlo ukázat, že spor není ani tak stranickopolitický, jako spíš systémový. Navíc odehrávající se mezi zaměstnanci a manažery státu, či veřejného sektoru, tedy svým způsobem uvnitř „firmy“.
Například zaměstnanci drah by měli totiž raději nechat cestující na pokoji, možná dbát o jejich lepší služby a pohodlí cestování a své volání po zachování výhod nasměrovat vysloveně na své šéfy. Protože právě tam někde je podstata celého sporu i jeho možné řešení. Pravda je, že ve státních a polostátních kolosech typu Český drah lze skrýt problém za takové to klasické povídání o tom, jak kapitalisti vykořisťují dělníky, ale tak to zvláště v tomto případě není.
Spor ukazuje, že hospodaření a podnikání pod hlavičkou eráru vůbec nereaguje na vývoj ekonomiky společnosti. Zlatými padáky a nesmyslnými a žádným výkonem nepodloženými manažerskými odměnami počínaje a zaměstnaneckými benefity konče. Odborářští šéfové či zástupci zaměstnanců (určitě sedí v představenstvech a dozorčích radách těchto společností) by měli usilovat o snížení počtu funkcí v managementu, o zlepšování produktivity a efektivity práce, a pak by bylo také na lepší (přesto reálné) platy řadových zaměstnanců. Když tohle všechno ještě umocní zákon pro který dokonce hlasoval i sám nejvyšší odborářský bos s několika druhy příjmů a výhod, není se čemu divit, že jsou reakce takhle třaskavé, jako teď kolem benefitů. Ostaně tento bos s celým odborářským aparátem si toho všiml po více než dvou měsích, bystří chlapci ty odboráři, nebo jsou ty volby tak blízko? A řešení se pak hledá všude možně a viníci jsou ti, kteří dlouhodobě poukazují na nesystémovost některých až archaických výhod.
Přestože spor o benefity do ulic nepatří, populistům se právě takováto jeho prezentace náramně hodí. Olympiáda je minulostí, jaro a volby se blíží, je třeba připravit další munici. Co se touto municí stane příště, bude jistě zajímavé sledovat. Populisté mohou být zatím v klidu, témata jako třinácté důchody, zdravotnické poplatky či zaměstnanecké benefity se zatím nevyčerpala. A brzy se budou hodit další. Zrovna mě některá napadla. Napovídat populistům ale nehodlám.
07.03.2010
Jiří Blažek, bloger z Vysočiny
