Veřejné propírání pražské chobotnice kolem Romana Janouška jen potvrzuje to, co vlastně už dávno víme. Tedy, že hromadnou výměnu na mocenských postech po roce 1989 provázel vznik klientelistických sítí, které se zabetonovaly ve všech vládnoucích stranách. Ekonomické mafie  tak bez ohledu na volby systematicky podřizovaly veřejnou správu svým privátním zájmům.  A hlavní město Praha, kde dominovala  po 20 let neporazitelná ODS,  byla baštou těchto poměrů. Ale zdaleka nejde jen o Prahu, jde o celý systém. Možná se nyní mafiáni poprali o teritorium Prahy, možná  pražský Kolibřík ještě přeroste v  celostátní Gorilu.  Zažíváme ale skutečnou změnu a nebo jen změnu kulis ? 

        Tento systém vládnutí je viditelně v krizi navzdory tomu, že jsme tu od roku 1990 neměli vládu s tak silným mandátem. A tato vláda kromě privatizace penzí a restituce církevního majetku už jen zkouší co všechno jí ještě projde. Po výměnách osmi ministrů a po medializaci desítek korupčních kauz je důvěryhodnost  dnešní moci minimální. Proto nejspíš hledá cestu jak přežít a na koho tu špínu hodit.  U soudu s bývalým ministrem Vítem Bártou se praktiky současné moci propíraly až příliš otevřeně a tak je třeba tento efekt překrýt novou kauzou, popř. varovat všechny kdo by chtěli porušit omertu, tedy  pravidlo o mlčenlivosti dodržované v každé mafiánské rodině.  

         V médiích se objevují jen fragmenty z nahrávek, které jsou zajímavé spíš tím o kom mlčí, než koho diskreditují nestandardními vztahy s lobbyisty. Po rozložení Věcí veřejných dostává ťafku člověk z ODS, který už je ale jen řadovým poslancem (jako kdysi poslanec Morava, který od nastrčeného člověka nakupoval „kompro“ pro vnitrokoaliční boje). Těžko se zbavit dojmu, že tyto fragmenty byly pečlivě vybrány. Útok směřuje do minulosti a vyhýbá se lidem s aktuální rozhodovací pravomocí. A pak přijde pokrytecké pohoršování nad tím, že zneužitím operativní techniky pro mediální účely je narušováno nejen soukromí, ale přímo destruována demokracie. Tedy žádná sebereflexe,  spíše krycí manévr.

           Zasáhl tedy očistný proces nejdříve Prahu a bude se kaskádovitě šířit dál ?  Tuto otázku si člověk mohl klást už na podzim roku 2010, když  zhrzený pražský volební vítěz  TOP09 organizoval protesty proti  vznikající radniční koalici ODS a ČSSD. O rok později primátor Svoboda s pár věrnými pomohl TOP09 ovládnout Prahu a struktury magistrátního úřadu.  Začali se nemocní uzdravovat a ptáci zpívat, když se TOP09 dostala k městské kase a městskému rozhodování ? V souboji kdo bude hegemonem na pravici se nyní TOP09 tváří jako symbol jiných časů.  Zatím jsme ale od její nejsilnější pražské organizace kromě kritiky předchůdců a dosazení vlastních lidí do funkcí nějaké zlepšení neviděli.

          Co je pro Prahu alarmující je především chystané úplné rozbití  historické kontinuity tvorby územního plánu. S odborného Útvaru rozvoje hl.města se má stát příspěvková organizace. Recept na předražené dopravní stavby je nulový. Nový ředitel Dopravního podniku byl vybrán bez výběrového řízení. 18 měsících od voleb není obsazena funkce předsedy kontrolního výboru pražského zastupitelstva. Městské radě i nadále není vidět do karet,  míra veřejné i politické kontroly je nedostatečná. Tohle mají být ty nové časy ?   Zamyslet by se mělo především těch půl milionu pražanů, kteří k posledním  komunálním volbám vůbec nedorazili. Ty minulé změnily jenom kulisy. Nenechme si vnutit podobný trik.