Vyvlastnění s rozumem a legitimně
s tím vyvlastněním jste to napsal / řekl dobře, začínám mít prostě a jednoduše dojem, že komunisti sice dělali zlo, ale vy noví jste jiní a měli byste znovu dostat šanci, ODS a VV, o Kalouskovi ani nemluvě, nadělali akorát paseku.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Nedodržení slibů z roku 1946 lze sice odkazovat na historický kontext, ale byl to prostě faul. Je jasné že plošné postátnění bylo adsurdní. Opačným extérmem je ale monopol soukromého vlastnictví. Váha veřejného sektoru v ČR je menší než v jiných vyspělých zemích. Tudíž otázka většího strategického vlivu státu je na místě. Fiasko privatizace British Railways z roku 1994 ukazuje že je třeba hájit současný podíl státu ve firmách jako je ČEZ, České dráhy či české pošty. Je to i o kontrole výkonu vlastnckých práv - transparentní vlastnická poltika státu a skládání účtů z toho jak ji zástupci státu plní.
Uplatnění legitimního veřejného zájmu je polticky konfliktní věc, to ukazují např. výkupy pozemků pro potřeby liniových staveb. Co je nadužívání tohoto insititutu a co je naopak žádoucí je věcí demokratického konsensu. Expropriace v souladu s právním řádem a v duchu ústavnosti je nepřekročitelný limit. Výkup některých klíčových firem může být ale i finančně náročný, proto je překonání monopolu soukromého vlastnictví dlouhodobá záležitost. Kromě znárodňování je tu možnost izakladatelské činnosti státu.
Vlastnická pluralita znamená odmítnutí plošného zestátnění. Vedle soukromého podnikání sem ale patří také podpora kolektivních forem hospodaření - u specielních obchodních společností jako jsou družstva, irmy ze zaměstnaneckým akciemi a podobně. Také v municipálním sektoru jde o zřizovatelské funkce obcí, měst a krajů a kontrolu klíčových infrastrukturních firem.
