Co mě však zaujalo, je to, že jako „šíbr“ mezi poslaneckými asistenty je v MfD veden M. Kožnar, takto asistent poslance M. Lanka z Úsvitu. Ten se podle MfD „proslavil“ cituji: „kauzou obrněnců Pandur, když kryl záda tehdejšímu premiérovi J. Paroubkovi.“
Neviděl jsem M. Kožnara celou řadu let a to, že pobírá tisícovku měsíčně z veřejných peněz, mu vcelku přeji. Ale rád bych se vyjádřil k tomu, o co MFD zavadila, tedy o nákup Pandurů. Připomenu, že se tehdy MFD, za velmi aktivní účasti známého investigativního ekvilibristy Janka Kroupy a dnešní pravé ruky předsedy pražské Slavie, tehdejšího redaktora MFD Syrovátky, snažila celou kauzu Pandur hodit na mě.
Tým investigativců vedený Syrovátkou za mnou chodil někdy v únoru 2010 málem až na toaletu. Zažil jsem dokonce, že Syrovátka spolu s dalšími komplici z redakce MFD za mnou vlezli do restaurace pětihvězdičkového hotelu, ve které jsem seděl s bankéři nejmenovaného německého peněžního ústavu. Shodou okolností tento peněžní ústav financoval také, a asi dodnes financuje, tehdejší mateřské vydavatelství MFD v Německu.
Já jsem pánům vysvětlil, o co jde – že se ze mě pánové z MFD snaží vymámit jakoukoli, nejlépe vulgární, odpověď na nesmyslné otázky, přičemž mě chtějí zaplést do korupční kauzy, kterou zorchestroval někdo jiný. A bankéři užasli. Jeden z nich pak zavolal do německého vydavatelství, aby jim sdělil, co si myslí o způsobu investigativní práce novinářského týmu z MFD a od té doby jsem měl s touto metodou práce pokoj.
MFD by se za své manipulativní chování měla omluvit
MFD se tehdy snažila vykonstruovat zcela berijovským způsobem to, že jsem se motal kolem lobbistů, dokonce se sešel s lobbisty Steyru.
Tehdejší zástupce šéfredaktora v MFD se dokonce vyjádřil, že viděl, když se mnou 13. května 2006, tedy pár týdnů před sněmovními volbami, dělal rozhovor pro MFD, jak z mé kanceláře, před níž čekal na rozhovor, vycházejí lobbisté Steyru. Nevím, jak je mohl pan šéfredaktor znát… Ostatně ani já jsem je nikdy neviděl.
Já jsem po čtyřech letech prověřil program a zjistil jsem, že to ráno 13. 5. 2006 jsem byl nikoli v Kramářově vile, jak tvrdila MFD, ale ve Vídni na konferenci EU – Latinská Amerika. Byla to drobná blamáž MFD v této věci, a nebýt jí, byla by pravděpodobně celá záležitost až do voleb do sněmovny na konci května 2010 otevřená.
To, že se jednalo o konstrukci obludných rozměrů, koneckonců nedávno potvrdil i český soud. Ten se nezabýval „mým podílem“ na kauze Pandurů, ale podílem osobního přítele a nejbližšího rádce premiéra Topolánka, M Dalíka.
Mé jméno nikdy nebylo, aspoň pokud vím, v celé věci zmíněno, a psát proto o Kožnarovi jako o šíbrovi a tajuplně naznačovat, že mně kryl záda, je od MFD drzost. MFD by se ještě dnes, po letech, za své manipulativní chování v roce 2010 měla omluvit. Toho však určitě nebude schopna. Příště to chce psát menší lži…