Vládní tzv. reformy vůbec nevycházejí ze společenské reality v zemi. V ní desetina lidí žije pod hranicí chudoby a dalších 40 až 50% lidí má jen minimální finanční rezervy.
Střední třída je v důsledku „reforem“ – tedy obecně zdražování, školného, obecně růstu drahoty, potřeby zajistit si bydlení hypotečním financováním, tlaku na finanční spoluúčast ve zdravotnictví atd. – čím dále tím více stresovaná. Propadnout se z relativně slušného a zajištěného života do chudoby, ztráty rodiny a bezdomovectví je dnes v naší zemi poměrně snadné. Při ztrátě zaměstnání lidé s minimálními finančními rezervami končí velice rychle na ubytovně a ztratí-li práci a nemají ani na zaplacení bydlení v ubytovně, končí na ulici.
V společnosti se snižuje úroveň veřejných služeb. Zřejmě nejpatrnější je to v případě policie. Policie, její některé složky, dokáží sice zasadit tvrdé údery, když ji na tom záleží, ale pocit bezpečnosti občanů se trvale snižuje.
Životní úroveň, reálné příjmy obyvatelstva
Vláda v posledních letech udělala vše pro to, aby zasáhla celé kategorie občanů poklesem reálných příjmů. V případě veřejných zaměstnanců došlo k závažnému poklesu reálných příjmů. Totéž je možní říci i o důchodcích, nemluvě již o lidech se zdravotním pojištěním.
Vláda, vládní politici si pletou lidi potřebné a nemocné s lenochy a asociály.
ČR je rájem oligopolů. Ceny základních druhů potravin a do značné míry i léků jsou určovány oligopoly.
Při nedávném nákupu potravinářského zboží (v 19 položkách ze spotřebního koše), uskutečněném mými spolupracovníky v drážďanské a severočeské samoobsluze, byl nákup v Čechách zhruba o třetinu dražší. A to vše v situaci dvaapůlnásobného průměrného důchodu a téměř čtyřnásobně vyššího průměrného příjmu v Německu nežli u nás.
Také ceny např. telefonních tarifů a za internet jsou u nás jedny z nejvyšších ze všech zemí EU.
Rovněž bankovní poplatky jsou z nejvyšších v EU. Ceny energií jsou sice jen mírně nad úrovní průměru zemí EU, ale nejvyšší z tzv. nových zemí EU, které přistoupily do EU počínaje rokem 2004.
Ochrana nájemníků se za šest let vlády pravice dramaticky snížila, což se týká především důchodců a rodin s dětmi).
Vláda v čase růstu spotřebitelských cen vůbec neuvažuje o nějakých kompenzacích pro příjmově slabší vrstvy obyvatelstva. Neuvažuje ani např. o přechodné regulaci nájemného apod.
