Jedním z důvodů dnešních hospodářských problémů naší země (hospodářský pokles; stagnace a v posledním roce už dokonce pokles životní úrovně většiny obyvatelstva; každoročně stamiliardové deficity, pokles průmyslu, hluboký pád stavební výroby atd.) je neschopnost ekonomických analytiků a novinářů provést realistickou a pravdivou analýzu příčin tohoto stavu. Nechce se mi věřit, že by odborníci právě v těchto okruzích byli tak neschopní anebo předpojatí, aby nebyli schopni udělat plně kvalifikovanou analýzu.
Před pár dny jsem si přečetl na Parlamentních listech článek L. Frantové, která ve svém článku „Nečas držel plnou síťovku…“ s pomocí dvou ekonomických analytiků Šichtařové a Zámečníka dosti pracně a krkolomně „dokazuje“, že vlastně sice v současnosti máme hospodářský pokles a lidem klesá životní úroveň, ale to není nic proti tomu, co by nastalo při jiném výsledku voleb do sněmovny v květnu 2010. Posuďte tu hrůzu, ke které by došlo: „i kdyby dnes vládla ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem, určitě by v síťovce nebylo více potravin než před dvěma a půl lety.“ Ekonomika M. Šichtařová tvrdí, že „kombinace poklesu ekonomiky a vyšších daní kupní sílu domácností lehce snížila.“
Zlatá slova, ale kdo asi jen za ten pokles českého hospodářství může? A to vše v situaci, kdy se německé hospodářství (!) vyvíjelo v posledních třech letech podstatně rychleji nežli české. A nejen to, také všechny okolní ekonomiky meziročně rostly. Tedy jen česká se z těch středoevropských nakonec objevila v recesi. Česká vláda tedy dělá něco ve své hospodářské politice chybně v porovnání s vládami okolních zemí. A to, že složená daňová kvóta bude letos vyšší, nežli byla v roce 2006? To je přece jasný debakl hospodářské a zejména daňové politiky pravicových vlád, jak přicházely od roku 2007.
Tvrzení, že levostředová vláda pod mým vedením, pokud by vznikla v roce 2010, by byla ještě horší než ta současná, je nehorázná drzost. Proč? V posledních týdnech jsem při zpracovávání nového ekonomického programu strany LEV21 provedl analýzu příčin negativního ekonomického vývoje u nás (toho naši ekonomičtí beletristé nejsou zřejmě vůbec schopni).
Dovoluje si na základě této analýzy směle tvrdit, že hlavní faktory, které působí na dynamiku hospodářství, by se za levostředové vlády vyvíjely zcela jinak, tedy příznivěji. Proč? Pravicové vlády udělaly vše pro utlumení zahraničních investic v letech 2011 – 2012 (průměr obou let byl cca 150 mld. Kč) oproti letům 2005 – 2007 (průměr tří let byl 250 mld. Kč). Své sehrálo nejen zmrzačení investičních pobídek, ale také rozbití ansámblu výkonných odborníků v Czechinvestu, k němuž došlo v roce 2008 za ministra Římana.
Druhým faktorem, který mohl přinést žádoucí dynamiku v českém hospodářství, příliv zahraničních investic, byla zahraniční politika státu. V roce 2006 jsem orientoval stát na spolupráci – tedy kromě úzké spolupráce v rámci EU – také na země sdružení BRIC. Zejména Čína a Rusko jsou však pro českou pravici jako rudý hadr na býka. A tak čínští investoři směřující do střední Evropy namířili spíše do Maďarska… Obchody s těmito zeměmi dělají jiní.
Dalším faktorem, který je výrazně prorůstovým, se mohly stát evropské peníze z evropských zdrojů. Nestaly se. Jejich chaotické a neefektivní využívání a zastavení řady programů, způsobily následně nečerpání financí z evropských fondů. A velmi pravděpodobně hrozí na konci období nevyčerpání (střízlivě) desítek, možná jedné či dvou stovek miliard.
Vláda dále utlumila veřejné investice, investice státu. Neochota uplatňovat při stavbách dálnic, silnic I. tř. a železničních koridorů a dalších veřejných staveb PPP projekty či používat úvěry z EIB až s třicetiletou splatností je pro současnou vládní garnituru příznačná. Prostě tomu nerozumí.
Nemluvě ani o programech na rozvoj bytové výstavby. Nic z toho vláda pravice nedělala a naopak levostředová vláda by to byla vděčně dělala. Stejně tak pravicová vláda nedokázala dodnes využít k investicím s velkým multiplikačním efektem cca 15 miliard, které se poflakují nevyužity (dneska říkám zaplať pánbůh) na účtech státních podniků.
Nechápu, proč ještě dnes se někdo z provládních novinářů sníží k tvrzení, že 13. důchody by vlastně mohly rozvrátit českou ekonomiku. Proč se vlastně tito lidé dostávají do hraného amoku, jakmile se mluví o 13. důchodech? Jaký je vlastně rozdíl mezi valorizací důchodů a 13. důchodem? Valorizaci důchodů provedenou pravicovou vládou v roce 2011 nikdo z ekonomických beletristů nenapadal.
Pro rok 2010 se vláda J. Fischera rozhodla neprovést valorizaci důchodů. 13. důchod tak měl v roce 2010 svou logiku. Zejména, byl-li by kryt z navýšení dividend z ČEZu (ČEZ měl v roce 2010 na úkor spotřebitelů vskutku rekordní zisk). Spekulace typu „za lovestředové vlády by to bylo ještě horší“, se tedy neopírá o nic jiného nežli bohapusté lži, podivné konstrukce a spekulace. A zapáchá po politické objednávce.
Prostě vláda P. Nečase v nejvýznamnějších faktorech hospodářské politiky působících na HDP selhala. Dělala všechno opačně, nežli to měla dělat. Nebo nedělala vůbec nic. V investicích zahraničních i vládních. V čerpání evropských peněz. Při využívání PPP projektů či peněz z EIB anebo těch „nasyslených“ na účtech u státních podniků na podporu investic. Tedy ve všech faktorech, které mohly pozitivně ovlivnit tvorbu HDP.
Prostě každá rozumná vláda by v hospodářské politice postupovala zcela jinak nežli vláda současná. A pokud by hospodářství země šlapalo, rostlo a např. progresivní zdanění u daně z příjmů by nebylo pro vládu zapovězeným slovem, měl by stát k dispozici podstatně větší finanční zdroje a nebyl by nucen k mnoha přihlouplým rozpočtovým škrtům, jak to vláda dělala poslední tři roky. Do takového začarovaného kruhu rozpočtových škrtů utlumujících hospodářský růst by se pragmatická a ideologicky nepředpojatá vláda prostě nemohla dostat.
