Ing. Jiří Paroubek

Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,46. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

03.11.2010 12:38:00

Jaké cíle západ vlastně v Afghánistánu sleduje?

Jaké cíle západ vlastně v Afghánistánu sleduje?

Řeč na 7. schůzi Poslanecké sněmovny PČR 3. 11. 2010.

Dámy a pánové, já musím říci, že tato materie - mise jsou věcí velice závažnou. A také musím říci, že je to věc, kde se tak trochu ukazují politické postoje jednotlivých politických stran. I když jsem to nechtěl učinit, ale přece jenom mi to nedá, abych nereagoval na vystoupení pana poslance Šeicha, který hovoří o konsensu v zahraničně politických otázkách ve Spojených státech nebo některých zemích Západu. No, já si to nemyslím, že může dojít k takovému konsensu v zahraničně politických otázkách, že prostě nebudou rozdíly. Ty rozdíly jsou mezi americkými liberály, mezi konzervativci, v rámci té Granta party, která vyhrála volby do dolní komory amerického kongresu. Jsou přece různé postoje v rámci jedné politické strany. Já vím, že to český tisk nedokáže nějakým způsobem zprostředkovat, ale mohu panu poslanci půjčit na svém IPadu dnešní Washington Post, ať se do toho podívá, jestli mu připadá, že je politika těchto dvou stran identická.

Samozřejmě, že to, co bych nazval pravým křídlem demokratické strany má blízko k liberálům v republikánské straně, ale rozdíly mezi hlavními proudy těch dvou politických stran jsou, a od toho jsou volby, aby se rozhodlo o tom, která koncepce bude koncepcí, která bude uplatňována. Přece koncepce prezidenta Bushe a zahraničně politická koncepce prezidenta Obamy jsou tak rozdílné, jako noc a den. Já nevím, jestli by prezidenta Bushe někdy napadlo uvažovat o tom, že by Spojené státy odcházely z Afghánistánu. Možná, že ano, možná, že máte lepší zprávy než já. Ale stejně tak v našem sousedství. Přece Němci mají úplně rozdílné názory - ty hlavní politické strany - na řadu otázek. Jiná věc je, že se třeba - i když spolu jsou ve velké koalici - dokáží sociální demokraté a CDU-CSU dohodnout na postupu, ale to jim nebrání v tom, aby neměli rozdílné, a často velmi rozdílné, pohledy na otázky typu zahraničních misí. Čili já to vidím jako naprosto přirozené a legitimní, že existují takovéto rozdíly.

Zahraniční mise tedy pro mě jako celek nejsou velký problém. Problém je vlastně jediná mise. V tuto chvíli není naplněn, pokud jsem dobře informován, ani předpokládaný počet vojáků v Afghánistánu. Vládní návrh uvažuje s navýšením na 720 v roce 2011, 640 v roce 2012. Já si sám kladu otázku, co se změnilo od mého posledního vystoupení v této věci v Poslanecké sněmově. Obávám se, že nic tak dramaticky, abych musel změnit svůj názor na tuto záležitost. Změnila se pozice afghánské vlády uvnitř země, její legitimita? Obávám se, že nikoli. Podivnosti kolem volby prezidenta. Myslím, že poslanec Hamáček ve svém velmi dobrém, věcném vystoupení, tady upozornil na řadu věcí. Já je nebudu opakovat. Domnívám se, že ta vláda prostě nesplňuje morální měřítka, jak se na politiku díváme v Evropě. Já to chápu, můžeme přebírat pohled toho amerického politika, nebo velvyslance, který kdysi charakterizoval diktátora Somozu: "Je to čubčí syn, ale náš čubčí syn". Dobře, můžeme mít takový to pohled na politiku. Já to chápu. Ale já si to nechci dávat na vývěsní štít.

Jaké hodnoty - to je další otázka - hájí afghánská vláda? Jsou to hodnoty Západu, kam patříme nepochybně my, kam patří i politické strany, které jsou v této Sněmovně, nebo kam se hlásí? Obávám se, že afghánská vláda o žádném uplatnění, o žádném velkém uplatnění, abych to zjemnil, západních hodnot, nebo dokonce pluralitní demokracie neuvažuje. Jak tam proběhly volby, to všichni víme, netřeba to opakovat. Je otázka, jak v takto rozervané zemi, která je v občanské válce, vůbec to provést. To je jiná věc. Na jednu stranu chápu ty těžkosti. Ale co mně chybí, a tady to zaznělo už také v několika vystoupeních, včetně poslance Hamáčka a dalších, je, jaký strategický cíl tam vlastně sledujeme. Jaký tam sleduje strategický cíl Západ, jehož jsme součástí. Je to jen - jen v uvozovkách, ono to zas není tak málo - zadržování terorismu Al-Kaidy a Talibánu? Zdá se, že nedokážeme úplně zajistit, aby Al-Kaida nepůsobila v jiných teritoriích světa - Jemen a pod. Možná nám někde jinde vyplave. Nebo má účast vojáků Armády České republiky a obecně zemí Západu nějaký vyšší cíl, sleduje vyšší hodnoty?

Chtěl bych tady také připomenout a znovu zdůraznit to, co říkal pan poslanec Seďa, že v přepočtu na obyvatele je náš kontingent pátý až šestý nejpočetnější. Čili žádná ostuda z toho hlediska, jak někdo říká, z hlediska našich zahraničně politických a spojeneckých závazků, není. Nejsem určitě pacifista, jde mi o dodržování spojeneckých závazků. Nejsem však pro to, zabředávat do málo nadějných dobrodružství, jako je to v Afghánistánu, v situaci, kdy hlavní vojenská síla, armáda Spojených států, bude zvolna od poloviny příštího roku Afghánistán opouštět. Určitě je afghánizace konfliktu správný přístup, tak jako byl správný přístup vietnamizace konfliktu ve vietnamské válce. Ale na jedné straně proti hrdlořezům z Talibanu tady budeme mít armádu, na jejímž vycvičení se budou naši vojáci podílet, ale je otázka, jaké vyhlídky ta armáda bude mít poté, až poslední expediční voják Afghánistán opustí. Já doufám, že co nejlepší. Ale jsou to otázky, které si musíme klást.

Určením cílového stavu účastníků mise na dva roky se zbavujeme možnosti pružné reakce na změnu přístupu našich spojenců, zejména Spojených států, v Afghánistánu, ale také v jiných teritoriích světa, kde třeba bude potřeba také zasahovat. Obávám se, že lidé ve Spojených státech, s tím, jak se bude blížit i termín prezidentských voleb - já si nemyslím, na rozdíl od pana poslance Šeicha, že tato otázka nebude předmětem politického boje před prezidentskými volbami za dva roky, vlastně můžeme říci, že za rok už začne bitva o prezidentství, že nebude předmětem politického boje, protože konflikty tohoto typu, jako je afghánská válka nebo jako byla zřejmě ve větším měřítku zatím vietnamská válka, prostě ovlivňují i vnitropolitickou situaci takových zemí, jako jsou Spojené státy. I v tak obří zemi a tak mocné zemi, jako jsou Spojené státy, to prostě ovlivňuje vnitropolitickou situaci. Takže se domnívám, že prezident Obama bude v té záležitosti velmi opatrný a americké veřejné mínění si určitě bude klást otázky podobné těm otázkám, které si kladu já: jaké hodnoty hájí Karzáí a jeho administrativa a jaký cíl tam Západ sleduje, včetně tedy České republiky a v případě občanů Spojených států se učitě budou ptát, jaký cíl tam sledují Spojené státy.


Závěrem chci říci, voliči sociální demokracie - a to je reakce i na naše sociálně demokratické senátory, 11 našich senátorů - z 80 - 90 % jsou proti účasti Armády České republiky v Afghánistánu. Proti účasti. Ne, tady nejde o navyšování, o snižování. Myslím si, že je potřeba tohle tady říct a je potřeba to nahlas říct i našim kolegům v Senátu. Chtěl bych také říci, že pokud jsme uskutečnili před dvěma lety vnitrostranickou debatu na toto téma, vnitrostranickou anketu, nenazýval bych to referendem, tak 90 % našich místních organizací se vyjádřilo proti účasti v Afghánistánu. Takže my samozřejmě chceme dodržet spojenecké závazky, my si uvědomujeme důležitost spojeneckých závazků, ale upřímně, nevidím, aspoň za sebe, důvody, proč bych měl hlasovat pro další navýšení účasti vojáků Armády České republiky v této záležitosti. Děkuji.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama