A nyní ke „standardním“ argumentům oponentů. Překvapilo mě, s jakou nenávistí reagují na tento můj článek glosátoři. Je to o rychlostní stupeň výše nežli obvykle. Jako by jim vadila už samotná možnost, že věci by šly také jinak, nežli jaká je jediná pravá cesta stanovená Nečasovou vládou. Nicméně, zdá se, že vláda, jež ještě ani nezačala vládnout, díky prohlubujícím se rozporům mezi koaličními stranami, bude šněrovat po cestě, kterou si sama vybrala, krokem opilce.

Možná, že se udělalo někomu špatně z mého textu – soudě podle obsahu některých glos – i některým přispěvatelům. Věřím, že jim nebylo zle od žaludku, to by to kolem nich doma či v práci nemuselo vypadat dobře. Poradím jim, příště mé texty vůbec nečtěte.

A teď k těm „standardním“ výhradám:

a) Korupce:
Byl jsem před sněmovními volbami v roce 2006 premiérem 13 měsíců. Největší „korupční“ kauza – a vlastně v té době jediná – byla aféra biolíh. Pro údajnou korupci zatčené členy sociální demokracie ČSSD okamžitě vyhodila ze svých řad. Po několika týdnech se ukázalo, že u všech těchto lidí šlo o policejní provokaci Kubiceho útvaru a ti lidé byli zcela nevinní. Když byl v době vlády pod mým vedením někdo obviněn policií, mazal rychle ze strany. Zkrátka, pokud chcete mluvit o údajné korupci v ČSSD v době mého působení ve vedení této strany, předložte fakta nebo přestaňte lhát.

b) Rada konsensu:
Své vyjádření o jejím zřízení po volbách jsem několikrát opakoval, naposledy při závěrečné televizní debatě s p. Nečasem těsně před volbami. Byl to jasný politický závazek ČSSD. Naopak, současná vláda s opozicí vlastně vůbec nejedná.

c) Strategie rozvoje ČR:
Mezi předvolební programové dokumenty ČSSD patřila i „Vize rozvoje ČR do r. 2025“. Z ní by mohla vyjít „Strategie rozvoje ČR do r. 2025“. Nikdo tedy nemůže říci, že se nemohl seznámit se strategickými rozvojovými záměry ČSSD. Kromě toho, vláda ČSSD v r. 2005 schválila takovou „Strategii“. Tu je možné v poměrně krátké době aktualizovat. A to by vláda ČSSD udělala. Myslím, že už ve státním rozpočtu na rok 2012 budou zcela nepřijatelné škrty pouze administrativního charakteru bez vazby na strategické zájmy státu.

d) Hospodářský růst:
Jen připomínám, že za vlády ČSSD v letech 2005 a 2006 hospodářský růst gradoval nad 6%. Tento vývoj přetrvával ještě – díky sociální demokracií nastavené hospodářské politice – i v roce 2007. V roce 2008 již to bylo - i díky „reformám“ Topolánkovy vlády – jen 2,4% meziročního růstu.
e) PPP: Partnerství veřejného a soukromého sektoru považuji za metodu, jejíž pomocí se může podařit „napumpovat“ do připravovaných projektů státu a dalších veřejných korporací desítky miliard korun ze soukromých zdrojů. A to může zesílit hospodářský růst a zvýšit daňové příjmy státu.

Jeden pisatel psal něco o mých „hulvátských móresech“. Snad by mohl uvést alespoň jeden skutečný (a ne mýtický) případ mého hulvátství. Třeba jeden vulgární výraz pronesený za 5 let, po které jsem působil ve vysoké politice.

Děkuji těm více než osmi tisícům čtenářů, kteří si článek za necelý den přečetli.