Gratuluji vítězi voleb, ČSSD, ačkoliv ztráta více jak 420 tisíců voličů je ohromná. Já jsem coby šéf ČSSD na post rezignoval při zisku 22 procent, což znamenalo oproti volbám v roce 2006 ztrátu 10 procent hlasů. Oproti volbám 2008 ztratila ČSSD dnes okolo 13 procent, když získala něco přes 23 procent a rezignovat se nikdo nechystá: i to je politika. Ukazuje to zpětně ovšem na skutečnost, že důvodem nízkého vítězství v roce 2010 nebyl Jiří Paroubek, ale trendy v české společnosti, které dnes vedly ještě k hlubší porážce všech demokratických stran. Vezeme se všichni na pomyslném tygru, který nás začal jeden po druhém požírat...
Nechci znovu omílat odpovědnost médií za stav české politiky: i ona si musí přiznat svůj díl, pokud nechtějí být směšná a ještě dál tak přispívat k trendu své klesající čtenosti. Všimněme si, že komunisté na média vůbec nereagují a zdá se, že to odpovídá náladě ve společnosti. Já jsem však demokrat, a proto alespoň na některé nepravdy, které se v médiích opět objevují ve vztahu k mé osobě a národním socialistům, musím reagovat:
1. Není pravda, že bych prohrál volby do sněmovny v roce 2006 a prohrál jsem i volby v roce 2010, jak píší některá média. Zisk ČSSD v parlamentních volbách 2006 byl překvapením, které málokdo čekal, a tak to bylo považováno všeobecně za velký úspěch. Zejména proto, že třináct měsíců před tím, když jsem se stal předsedou vlády, měla ČSSD pouze 10 % voličských preferencí. V roce 2010 tomu bylo přesně naopak - volby ČSSD vyhrála nečekaně nízkým výsledkem.
2. Není pravda, jak píší některá média, že jsem se v roce 2006 "vymlouval" na tzv. Kubiceho zprávu, která měla ovlivnit sněmovní volby. Fakt, že tzv. Kubiceho zpráva ovlivnila volby, prokázal vedle všeobecného mínění i policií objednaný průzkum veřejného mínění a studie Palackého univerzity v Olomouci.
3. Výsledky voleb v porovnání s předvolebními průzkumy veřejného mínění mi také dávají zapravdu, že docházelo k manipulaci s veřejným míněním. U levicových voličů, kteří jsou většinou náchylnější k obavě z propadu hlasů, tak mohla tato manipulace vést k rozhodnutí národní socialisty nevolit, zatímco u některých regionálních protestních hnutí mohla naopak tato manipulace vést k mobilizaci jejich voličů.
4. Výzvy některých komentátorů (A. Mitrofanov z Práva), že bych již neměl být zván do médií a vůbec, že bych měl být vymazán z povrchu zemského, beru jako vtip. Média celou dobu předvolební kampaně dávala národním socialistům minimální prostor, a pokud nějaký, pak v drtivé většině negativní. Takže názor A. Mitrofanova se de facto uplatnil předem.
5. Úvahy, které zazněly v dnešním vydání deníků o výši nákladů na kampaň národních socialistů, jsou nesmyslné. Výše výdajů na volby se předběžně pohybuje kolem pěti milionů korun.
Vždy jsem opakoval, že národní socialisté vnímají krajské volby a doplňovací senátní volby v letošním roce jako generální zkouškou na volby do Poslanecké sněmovny. Prostě platí staré české přísloví: těžko na cvičišti, lehko v boji.
Proto pokračujeme dál a to včetně budování naší organizační struktury po celé ČR. V politice jsem prožil tolik paradoxů, že se jednoho dílčího úspěchu nezaleknu.
Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21
