Ing. Jiří Paroubek

Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,46. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

26.10.2011 16:21:40

Toxický odpad z ostravských lagun nechtějí v Polsku, míří tak do Litvínova

Toxický odpad z ostravských lagun nechtějí v Polsku, míří tak do Litvínova

V českých médiích se začínají objevovat první zprávy o hrozícím mezinárodním skandálu spojeným s vývozem nebezpečného odpadu z České republiky do Polska.

Na tento případ jsem v posledních dnech několikrát upozornil, protože se v důsledcích dotýká i Ústeckého kraje, kde jsem byl zvolen poslancem. Problematiku převozu nebezpečného odpadu z tzv. ostravských lagun podrobně popisuji v prezentaci na nslev21.cz.

Ve zkratce: ostravská skládka (4 laguny) je zaplněna odpadem z rafinérské výroby započaté již koncem 19. století a stavební sutí z demolic provozních budov. Laguna R0 je zcela zavezena a povrchově rekultivována, laguna R1 částečně zavezena stavební sutí, laguny R2 a R3 jsou s otevřenou hladinou tekutých odpadů. Laguny obsahují asi dvě stě tisíc tun ropných látek, včetně starých motorových olejů, které se tam svážely z celého Československa. Správou, přípravou a zajištěním sanace skládky byla pověřena státní společnost DIAMO. Soutěž na likvidaci lagun vyhrálo v roce 2004 Sdružení Čistá Ostrava (Geosan Group a.s.), které získalo smlouvu na 2,6 miliardy korun. Sanace měla být hotova do konce roku 2010. Dnes se však zdá, že nebude dokončena ani v tomto roce.

Sdružení Čistá Ostrava mělo ropné látky vytěžit, vyrobit z nich palivo a prodat například elektrárnám. Zde je ale kámen úrazu. Toto tzv. palivo, které se skládá v různém poměru ze sanovaných toxických látek, uhelného hruboprachu a vápna, se začalo vozit do Polska, které jej však nevyhodnotilo jako palivo, ale jako nebezepečný odpad. Z logických důvodů proto nyní polská strana požaduje odvežení zhruba 20 tisíc tun tohoto odpadu ze svého území.  

Z interního ministerstva životního prostředí, který mám k dispozici, vyplývá následující: „Podle čl. 24 (2) a 25 (1) nařízení 1013/2006 dále platí, že dojde-li k nedovolené přepravě z ČR zaviněné odesílatelem odpadu, Česká republika resp. MŽP musí zajistit, že odpady převezme zpět buď osoba, která odpady nedovoleně vyvezla (oznamovatel de iure), nebo pokud to není možné, pak samotné MŽP ČR, a to do 30 dnů poté, co se příslušný MŽP dozví o nedovolené přepravě, příp. v jiné lhůtě, která může být dohodnuta mezi českým a polským úřadem. Veškeré náklady s tím spojené, včetně nákladů na bezpečné uskladnění do doby vrácení odpadu, se účtují zodpovědné osobě (oznamovateli), nebo pokud to není možné, příslušnému úřadu místa odeslání.“

A dále se uvádí: „Pokud odbor odpadů, který vykonává funkci českého příslušného orgánu pro přeshraniční přepravu odpadů, obdrží žádost GIOS o převzetí odpadů z nedovolené přepravy zpět do ČR, bude postupovat v rámci svých kompetencí podle zákona o odpadech a nařízení 1013/2006. Rozhodnutím uloží podle § 58 zákona o odpadech českému odesílateli (zřejmě spol. SIMUL Trust a.s. nebo pan Jiří Paškuj) povinnost převzít odpady z nedovolené přepravy na vlastní náklady zpět do ČR a naložit s nimi v souladu s českými právními předpisy. Pokud český odesílatel uloženou povinnost splní, je z hlediska MŽP záležitost vrácení odpadů vyřešena. O dozor nad nakládáním s vrácenými odpady (palivovou směsí) bude požádána ČIŽP. Pokud by však společnost SIMUL Trust a.s. nebo pan Jiří Paškuj tuto povinnost v uložené lhůtě nesplnili, bude Ministerstvo životního prostředí povinno převzít odpady zpět a zajistit jejich využití/odstranění na náklady státu.“

Zjednodušeně řečeno, pokud se firmy a společnosti, které nebezpečný odpad do Polska vyvezly k této kauze nebudou hlásit, nápravu a odvoz odpadu zpět do České republiky zaplatí daňoví poplatníci, a to nejen po finanční stránce, ale také po stránce reálného ohrožení zdraví a zhoršení životního prostředí.

Důrazně odmítám, aby se tyto odpady z ostravských lagun skladovaly v Ústeckém kraji, konkrétně na skládce společnosti Celio a.s. u Litvínova. Stávající plán totiž počítá s tím, že odpad bude opět jako palivo spálen v cementárně Lafarge v Čížkovicích. Stanovené limity pro spalování těchto látek, které umožňují spálit cca 20 tisíc tun ročně, slibují, že stovky tisíc tun nebezpečného a toxického odpadu budou dlouhá léta skladovat v Ústeckém kraji. Obávám se, že většina občanů Ústeckého kraje o tomto problému a ohrožení ani neví.

Zajímalo by mě například, zda převozu a skladování toxického odpadu věděl starosta Litvínova a poslanec za stranu Věci veřejné Milan Šťovíček, který se proslavil jako velký odpůrce prolomení těžebních limitů. Stejně tak očekávám rychlé stanovisko ministerstva životního prostředí.

V celé této věci budeme buď já, nebo poslanec Jiří Šlégr interpelovat ministra životního prostředí.

Jiří Paroubek, poslanec zvolený v Ústeckém kraji
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama