Své názory v diskuzi navrhovatelé opírali o citace z odlišného stanoviska skupiny ústavních soudců k nálezu Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení zákona o EET. Toto disentní stanovisko vyvolalo již řadu emocí, pojďme se však podívat na fakta obsažená v nálezu Ústavního soudu.

Podstatou disentního názoru pěti soudců je především to, že s ním většina soudců Ústavního soudu nesouhlasí. Proto plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že zákon o elektronické evidenci tržeb není protiústavní. V odůvodnění nálezu byl dále konstatován zcela legitimní zájem na efektivním výběru daní a narovnání konkurenčního prostředí.

Ústavní soud vyhověl navrhovatelům jen částečně. Není bez zajímavosti, že návrh na zrušení zákona jako celku se opíral o namítané procesní chyby v legislativním procesu, nikoli o věcnou podstatu zákona. Tu stěžovatelé nenapadali. V procesu přijímání zákona o evidenci tržeb sice skutečně dle soudu došlo k procedurálnímu pochybení, to však nedostáhlo intenzity protiústavnosti.

Došlo ke zrušení pouze několika dílčích ustanovení napadeného zákona o EET. Zejména byla zapovězena evidence tržeb plynoucí z bezhotovostních převodů, neboť ty jsou pro stát dohledatelné i jiným způsobem.

Jako nedostatečně šetrnou k ochraně osobních údajů shledal Ústavní soud povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka, které v případě, že jde o fyzickou osobu, obsahuje jeho rodné číslo.

Některá zmocňovací ustanovení byla zrušena, což v praxi bude znamenat, že nyní na půdě sněmovny budeme muset zákonem znovu upravit, které tržby lze evidovat ve zjednodušeném režimu a které  tržby vyloučit úplně.

Posledním bodem nálezu je zrušení náběhu zbývajících etap EET. Nejedná se však o zrušení dalších etap, jak je často mylně veřejností vnímáno, ale spíše o jejich odsunutí v čase. Do procesu opět vstoupí sněmovna a svou většinou zváží, jaký další postup pro dvě předpokládané fáze zavádění EET zvolí.