Já si myslím, že každý z nás už měl možnost se nějakým způsobem s tou vyhláškou seznámit, ona ta vyhláška se tváří velmi jednoduše, kde jsou prostě navrženy snížené teploty v koupelnách, obytných místnostech, v lázních, v bytech atd., ale podle mého názoru je tam spousta nejasností, které si zaslouží širší debatu a zejména vysvětlení ze strany pana ministra Síkely, z jehož dílny, nebo z jehož ministerstva tato vyhláška vzešla.
Důvodem, tak jak bylo již řečeno - tuto vyhlášku připravilo ministerstvo průmyslu a je to vyhláška, která se podle mého názoru dramaticky dotkne všech občanů České republiky. Samozřejmě důvod vzniku té vyhlášky je jasný, navrhovaná vyhláška si klade za cíl snížení spotřeby zemního plynu a dalších fosilních paliv v budovách při omezení a nebo úplném ukončení dodávek zemního plánu do České republiky a má tedy vést k úsporám energie včetně úspor na zemním plynu. Přitom má údajně zachovat minimální požadavky na tepelnou pohodu a dodávku teplé vody. Podle mého názoru ale opak je pravdou, vyhláška se zcela zásadním způsobem dotkne a naruší tepelnou pohodu a dodávky teplé vody pro všechny občany České republiky.
Cílem vyhlášky, jak již bylo řečeno, má být, stanovit odlišná pravidla pro vytápění v domech za účelem snižování spotřeby zemního plynu, jehož dodávky v posledních měsících výrazně klesají a hrozí v podstatě celkový výpadek jeho dovozu z Ruské federace. Dle mého názoru pro to chybí důvod - jeden z důvodů je, proč omezovat vytápění z jiných zdrojů, než je zemní plyn, návrh vyhlášky zahrnuje rovněž velký rozsah objektů vytápěných ze zdrojů, které využívají různé druhy paliv. Podle mého k tomu chybí úplné opodstatnění. Z mého pohledu dále je tam i jistá potenciální nerovnost. V současné době je snaha regulovat teplo, není ale možné vyloučit, že v budoucnu bude, a možná i na evropské úrovni, potřeba nějakým způsobem obdobně regulovat i výrobu a spotřebu elektřiny. V některých případech třeba nebude ani možno dosáhnout požadovaných teplot v bytě. Pokud má být ta teplota, která je stanovena ve výměníku 45 až 60 stupňů, pak se při venkovním mrazu velké prostory na těch předepsaných 18 stupňů nevytopí.
Je určitě zcela jasné, že pokud bude lidem v bytech zima, budou tam mít třeba malé děti, nebo určitě tam budou mít malé děti, budou tam mít třeba starší rodiče, babičku a dědečka, tak určitě koupí a zapnou si přímotop, který je na elektřinu, ať tedy to stojí, co to stojí, protože samozřejmě nebudou chtít zmrznout nebo mrznout. Dále mi přijde přinejmenším problematické, jak se bude třeba v bytech bytových domů zajišťovat dodržování průměrných teplot vnitřního vzduchu. Teplota přece záleží na tom, kde je ten byt položen. Každý z nás ví, nebo kdo bydlel v bytě pod střechou nebo terasou, ví, že tam je v létě horko a v zimě je tam zima. Větší zima je samozřejmě v bytech nad sklepy, které vytápěné nejsou. Na druhou stranu byty uprostřed bytového domu, třeba jen garsonky, ty vytápět někdy ani v podstatě nemusíte, pohodlně je vytopí ty byty, které jsou kolem, a dokonce musíte i vyvětrat teplo, které tam nakumulujete takzvaně od sousedů. K tomu, aby se zbytečně netopilo, jsou dnes podle mého názoru již lidé dostatečně motivováni tím, že ta cena za to vytápění je velmi vysoká. Dneska už vlastně ve většině bytů jsou hlavice na radiátorech funkční, dají se regulovat a každoroční odečet spotřeby na jednotlivých topných tělesech probíhá dokonce i dálkově, takže vlastně občan se nemusí ani o nic starat.
Vyvstává mi tady otázka, jak se máme postarat, aby měl v bytě 18 stupňů, v koupelně 19 a na chodbě 15 stupňů. Ta otopná tělesa totiž v těch obývacích místnostech jsou dimenzována na výpočtovou vnitřní teplotu 20 stupňů a v koupelnách na výpočtovou vnitřní teplotu 24 stupňů. To je tedy rozdíl čtyři stupně. A pokud se občanům automaticky sníží dodávka tepla dozměnou epiterní křivky, bude si muset vybrat, jestli si dodrží limit pro koupelnu a ve zbytku bude mít méně než 18 stupňů, anebo naopak zatopí v obytných místnostech na 18, ale v koupelně 19 stupňů jistě nepřekročí. To je samozřejmě i dáno velikostí otopného tělesa. Naopak bude-li v obývacích místnostech 18 stupňů, klesne na chodbě teplota méně než 15 stupňů.
K této vyhlášce, pokud vím a je mi známo, se sešla celá řada připomínek od hotelů, lékařů a tak dále, určitě o tom budou hovořit i mí kolegové ve svých projevech. Já uvedu jenom takové dva nebo tři případy, které podle mě jsou, nechci říkat do očí bijící. Byly tam opomenuty například lékárny a laboratoře určené k výrobě léčivých přípravků a léčivých látek, což je důležitý segment zdravotnických zařízení. V případě, že by vnitřní teplota u těchto prostor nebyla zajištěna, došlo by k omezení provozu těchto zařízení, což by mělo nepříznivý dopad na pacienty. Stejně tak návrh opomíjí sklady, které slouží ke skladování a distribuci léčiv. Navíc stabilní teplota hraje při výrobě a uskladnění léčiv významnou roli a za nevyhovujících teplot může dojít k znehodnocení řady léčivých přípravků.
Lázně. Lázně, diskutováno už to tady také samozřejmě bylo. Při vytápění na 22 stupňů v pokoji si někteří hosté lázní většinou, kteří jsou tvořeni z klientely seniorské nebo starší lidé, stěžují na zimu a vytápění pouze na 18 stupňů bude pro ně neakceptovatelné. Komfortní teplota pro poskytování procedur je 23 stupňů, nejnižší přijatelná teplota je 21. Určitě tedy není vhodné, aby tito senioři, protože většinou se ti hosté rekrutují z řad seniorů, po té proceduře, byť by to bylo na té nejnižší přijatelné teplotě 21 stupňů, není vhodné, aby tento host potom vlastně přecházel nebo byl převážen na pokoj v teplotě 10 stupňů, která je daná vyhláškou pro schodiště a chodby. Navíc ještě tito hosté většinou přecházejí nebo jsou převáženi na invalidním vozíku z pokoje na proceduru a po proceduře pouze v županu.
Hotely, to je další příběh. Vlastně všichni víme, jak v době covidu vlastně tato sféra nebo tento byznys byl vlastně dotčen - hotelnictví a restauraterství. Dneska teplota 18 stupňů v hotelovém pokoji, restauracích a jídelnách je podle mě silně nekomfortní pro hosty i zaměstnance a může to velmi výrazně ovlivnit podnikání v tomto oboru. Zejména nedostatek hostů bude mít samozřejmě vliv mimo jiné na ekonomiku zařízení i na zaměstnanost. Já si docela živě dovedu představit, když někdo přijede tady na hotel a nebude tady s tím smířen nebo nebude tady dopředu informován, jaké tady jsou teploty, a najednou zjistí, že má v pokoji 18 stupňů, no, tak asi se z toho hotelu odhlásí anebo tam vůbec nepojede. Technicky není možné v hotelích regulovat teplotu zvlášť v koupelně a zvlášť v pokoji. Vyhláška navíc opomíjí vyhřívání hotelových bazénů a whirlpoolů. Teplota například ve wellness centrech se nyní odvíjí od teploty vody v bazénu, aby nedocházelo k tvorbě plísní.
Jak vidíte, je tady celá řada, celá řada vlastně případů a věcí, které by se měly projednat, byť se nejedná o zákon, ale jedná se pouze o vyhlášku, a tato vyhláška samozřejmě bude mít dopad na každého občana, tak si myslím, že bychom to opravdu měli projednat.
Děkuji za pozornost.