Podařilo se mi tak ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti napravit nežádoucí stav, kdy se od ledna 2018 začaly vyplácet majetkové trestní sankce jen těm poškozeným, jejichž nárok byl zachycen v odsuzujícím rozsudku. V minulém volebním období sněmovny totiž možnost výplaty ze zákona omylem vypadla pro nároky z tzv. trestních příkazů.

Chyba se stala v roce 2016 v důsledku velkého množství pozměňovacích návrhů k původnímu  zákonu o použití peněžních prostředků (zákon č. 59/2017 Sb.). Před vydáním tohoto zákona mohli poškození svůj majetkový nárok z trestního řízení vymáhat pouze exekučně v civilním řízení. Od ledna 2018 se peněžní prostředky získané výkonem majetkové sankce a zpeněžením věcí propadlých nebo zabraných  neodvedou do státního rozpočtu, ale na zvláštní účet ministerstva spravedlnosti. Z něj pak na žádost ministerstvo uspokojuje nároky poškozených, a to vždy zcela nebo zčásti podle výše peněžních prostředků získaných z majetkových trestních sankcí uložených v daném konkrétním trestním řízení. Nechtěně však  došlo k zúžení rozsahu působnosti tohoto zákona tak, že se podle něj nepostupuje v případě majetkových trestních sankcí uložených trestním příkazem.

Smyslem mého pozměňovacího návrhu je narovnání postavení a možností všech poškozených, bez ohledu na to, zda v jejich konkrétním případě bylo rozhodnuto rozsudkem nebo trestním příkazem. Chci prosadit, aby bylo možné uspokojovat i majetkové nároky poškozených tam, kde bylo rozhodnuto trestním příkazem. Vždyť majetkové trestní sankce jsou právě trestními příkazy ukládány až v 70 % všech případů. Statistika říká, že například v roce 2016 bylo uloženo celkem 5 193 peněžitých trestů, z toho trestním příkazem 3 686, tedy skoro 71 %. Je třeba dodat, že můj pozměňovací návrh nepřináší žádné významné nové finanční dopady nad rámec těch, které byly v minulých letech dohodnuty při přípravě vládního návrhu zákona č. 59/2017 Sb. a se kterými se kalkulovalo při přípravě státního rozpočtu na rok 2018.