Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, vláda nám předkládá návrh na ukončení členství v mezinárodní organizaci, která je nazvaná Spojený ústav jaderných výzkumů.
V současné mezinárodněpolitické situaci je takový krok pochopitelný a nevyhnutelný a samozřejmě za hnutí ANO tento krok podpoříme. Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí a sankce ze strany mezinárodního společenství, snaha izolovat agresora a přerušit spolupráci a sdílení informací v celé řadě oblastí nás vedou k tomuto logickému kroku - ukončení aktivit mezinárodní spolupráce i v oblasti jaderného výzkumu. Možná by ale stálo za to říct pár informací, co tento Spojený ústav jaderných výzkumů obnáší.
Byl založen Dohodou o zřízení Spojeného ústavu jaderných výzkumů v roce 1956 s cílem rozvíjet teoretický a experimentální výzkum v oblastech fyziky částic, jaderné fyziky, fyziky kondenzovaných látek a radiobiologie. Dnes má tento Spojený ústav zhruba 19 členů. Kromě postsovětských republik a zemí bývalého východního bloku mezi ně patří například Egypt, Kuba, Mongolsko nebo Vietnam. Mezi přidružené členy patří například Německo, Itálie nebo Jihoafrická republika.
Jak již tady bylo uvedeno, organizace loni hospodařila s částkou v přepočtu 4,5 miliardy korun, přičemž Rusko má ve spolku klíčovou pozici, hradí asi 82 % jeho rozpočtu. Členské příspěvky české strany činí výši mezi 5 až 7 miliony amerických dolarů ročně.
K výzkumným projektům využije experimentální zařízení každoročně přibližně sto českých vědeckých pracovníků, a to především v oblastech jaderné a neutronové fyziky. Nejaktivnější spolupráci se Spojeným ústavem jaderného výzkumu z českých vědeckých institucí udržuje Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR, České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova, Fyzikální ústav Akademie věd ČR, dále také Univerzita Palackého v Olomouci, Slezská univerzita v Opavě a nebo Vysoká škola báňská — Technická univerzita Ostrava.
Výzkumná činnost je členěna do sedmi laboratoří, které mají vlastní vnitřní organizační strukturu. Součástí je i univerzitní centrum pro vzdělávací aktivity Spojeného ústavu jaderného výzkumu, který zaměstnává kolem 4 500 tisíce lidí, z nichž 1 200 patří mezi výzkumné pracovníky. Další 2 000 zaměstnanců tvoří technici a inženýři.
Základními experimentálními zařízeními tohoto ústavu jsou zejména Nuklotron, což je urychlovač lehkých a těžkých iontů, cyklotrony U-400 a U-400M určené k syntéze supertěžkých prvků a lehkých exotických jader a nedávno spuštěný DC280 v rámci SuperHeavy Element Factory, dále pulsní neutronový reaktor atd. atd. Ve stavu výstavby se nachází Bajkalský neutronový teleskop a experimentální zařízení NICA. Významnou roli v tomto Spojeném ústavu jaderného výzkumu hraje i výpočetní infrastruktura se superpočítačem Govorun nebo vzdělávací program univerzitního centra tohoto jaderného ústavu. Jedná se o přístrojové vybavení, které je zčásti unikátní, zčásti dostupné i jinde.
Co je taky třeba zdůraznit, je to, že Spojený ústav jaderného výzkumu je zadavatelem obchodních a průmyslových zakázek, z nichž některé směřují i k českým subjektům, přestože tyto zakázky nejsou striktně vázány na členství. Česká republika patří dodnes k nejaktivnějším členům SÚJV.
Jak už bylo řečeno, Spojený ústav jaderných výzkumů do ruského vpádu na Ukrajinu spolupracoval i se západním protějškem CERN, jenž se věnuje spíše částicové fyzice. CERN má mohutnější ekonomické zázemí a větší přístroje, ústav zase používá širší škálu technologií.
Jak už jsem řekl v úvodu mého vystoupení, v současné mezinárodněpolitické situaci považuji ukončení členství České republiky v této organizaci za nevyhnutelné. Na druhou stranu jsem chtěl nastínit samozřejmě to, že nebylo úplně všechno špatně. Děkuji.
