Ministři pro energetiku dnes v Lucemburku projednali klíčovou energetickou legislativu. Prvnímu formální jednání Rady Evropské unie pro energetiku předsedal ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela, který ihned po skončení rady svolal další mimořádné zasedání Rady ministrů pro energetiku na 24. listopadu do Bruselu.
„České předsednictví si už vysloužilo přezdívku energetické. Svolali jsme již tři mimořádné Rady ministrů a během týdnů se nám daří přijímat opatření, která by dřív trvala měsíce nebo spíše roky. Dnes jsme navázali na jednání Evropské rady z 20. října, kde lídři EU vyzvali Komisi a Radu k urychlenému předložení potřebné legislativy a jejímu projednání,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Finální podobu by měly členské státy schválit na mimořádné Radě pro energetiku, kterou chci svolat na 24. listopadu.“
Evropská komise ministrům prezentovala návrh opatření, která mají zajistit dostatek energie za přijatelné ceny. Šlo o nařízení k posílení solidarity skrze lepší koordinaci nákupů plynu, výměně plynu přes hranice a úpravu cenotvorby plynu, které vydala Evropská komise minulý týden. Nařízení obsahuje nástroje, které mají za cíl snížit ceny plynu na evropském trhu prostřednictvím společných nákupů zemního plynu a zavedením zvláštního dočasného mechanismu, který omezí výkyvy cen na trhu s energiemi. Během diskuze zazněla podpora představení opatření, jejichž cílem je pomoct udržet konkurenceschopnost průmyslu, o které ČS žádaly již v minulosti například skrze revizi dočasného krizového rámce pro veřejnou podporu. Komise potvrdila, že úprava tohoto rámce bude zveřejněna nejpozději do konce října. Komise zároveň krátce představila svůj non-paper, který se věnuje možnostem oddělení cen plynu a elektřiny.
„Již začátkem září jsme na Radě pro energetiku volali po myšlence oddělení trhů se zemním plynem a s elektřinou. Po prvotní skepsi nyní Evropská komise ve svém dopise ministrům připouští možnost toto opatření zavést. Rád bych, abychom také opatření týkající se oddělení ceny plynu od ceny elektřiny probrali na mimořádném jednání Rady ministrů na konci listopadu,“ říká ministr Síkela.
Následně ministři schválili obecný přístup Rady EU k návrhu směrnice o energetické náročnosti budov. Tento legislativní návrh, který je rovněž součástí balíčku Fit for 55, pomůže urychlit tempo renovací budov. Zásadním způsobem povede k celkovému snížení spotřeby energií v EU a přispěje k dekarbonizaci. „V současnosti budovy představují zhruba 40 % spotřebované energie v Evropské unii. To se brzy změní. Díky novým pravidlům budou budovy v Evropě méně energeticky náročně,“ říká ministr Síkela s tím, že nyní je řada na Evropském parlamentu, aby schválil svou pozici. „Energetické úspory v budovách nám pomohou snížit účty za energie i zbavit se závislosti na Rusku,“ dodává ministr.
Kompromisní návrh počítá s tím, že od roku 2030 budou všechny nové budovy v bezemisním standardu, pro veřejné budovy tato povinnost bude platit již od roku 2028. Do roku 2050 by měly být bezemisní všechny stávající budovy. Pravidla počítají také s výjimkami pro některé budovy, jako například historické či architektonicky chráněné budovy.
Renovované budovy mají nejen menší spotřebu energie, ale šetří i peníze a zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Součástí směrnice je také digitalizace průkazů energetické náročnosti budov a větší rozvoj infrastruktury pro udržitelnou mobilitu, což podpoří vývoj elektromobility. Finální podoba a schválení legislativy nyní záleží na dohodě členských států s Evropským parlamentem a Evropskou komisí.
Během jednání Rady ministrů v Lucemburku diskutovali ministři také o další legislativě z balíčku Fit for 55, tentokrát k návrhu tzv. plynárenského balíčku, tedy nařízení a směrnice o pravidlech pro vnitřní trh s obnovitelnými a nízkoemisními plyny, se zemním plynem a s vodíkem. Téměř po roce od předložení návrhů tak bylo možné diskutovat tuto klíčovou legislativu na úrovni ministrů. „Správně nastavená pravidla pro evropský trh se zemním plynem, a v budoucnu i pro nízkouhlíkové a obnovitelné plyny, včetně vodíku, nám totiž pomohou nejen ve snižování emisí, ale také při zvládání podobných krizových situací, jako je ta současná“, říká ministr Síkela.
