28.03.2012 14:19:21
Vláda schválila návrh zákona o vyvlastňování
Návrh MMR vychází vstříc požadavku na úspory peněz při vykupování pozemků pod stavbami ve veřejném zájmu.
"Návrh MMR vychází vstříc požadavku na úspory peněz při vykupování pozemků pod stavbami ve veřejném zájmu. Novela je namířena proti spekulantům, kteří se například dozvědí o územním plánu, nakoupí pozemky a pak spekulují o výši ceny," vysvětlil náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.
Změnit se má způsob stanovení výše náhrady za vyvlastnění ve veřejném zájmu. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně ve výši 420 korun za metr čtvereční. Nově se má náhrada odvíjet od skutečného stavu užívání pozemku v době jeho ocenění pro vyvlastnění. "Jedná-li se o pole či louku, musí tomu odpovídat i cena, která se dnes pohybuje okolo 16 korun za metr čtvereční a méně. Je-li předmětem vyvlastnění stavební parcela, musí výše náhrady odpovídat hodnotě stavební parcely," vysvětlil náměstek ministra pro místní rozvoj Kalous.
Podat návrh na vyvlastnění bude moci investor teprve poté, kdy se prokazatelně marně snažil získat potřebné pozemky dohodou. Před přistoupením k vyvlastnění bude investor moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší proti jeho aktuální hodnotě.
Vláda se návrhem zabývala již na své schůzi dne 25. října 2011, kdy projednávání přerušila s tím, že návrh bude projednán na poradě ekonomických ministrů. Ti návrh doplnili o možnost, aby soud při projednávání žaloby proti náhradě v odůvodněných případech stanovil částku vyšší, než byla stanovena vyvlastňovacím úřadem, a to s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, po-případě k mimořádným okolnostem věci.
Návrh novely se soustředí zejména na následující problémy:
- na změnu stanovení výše náhrady za odnětí pozemku nebo stavby, kde se stanovování náhrady ve výši obvyklé ceny stavebního pozemku podle zákona o oceňování majetku ukázalo problematické,
- na změnu platné úpravy u prokazování „nedohody“ mezi vyvlastnitelem a vyvlastňovaným, kdy lhůta pro uzavření případné smlouvy je prodloužena ze 60 dnů na 90 dnů, a je vypuštěna šestiměsíční lhůta pro předchozí informování vyvlastňovaného o možnosti vyvlastnění,
- na rozdělení náhrady za vyvlastnění mezi vyvlastňovaného a třetí osoby, kde se jedná o soukromoprávní záležitosti, proto se navrhuje, aby vyvlastňovací úřad určil, jakou část z náhrady pro vyvlastňovaného poskytne vyvlastnitel zástavnímu či podzástavnímu věřiteli pouze na základě předložené dohody o rozdělení náhrady; jinak uloží vyvlastniteli složit náhradu do úschovy soudu,
- na rozdělení výrokové části rozhodnutí na dvě části, což umožní, aby výroky o vyvlastnění nabyly samostatně právní moci a vykonatelnosti, bude-li odvolání směřovat pouze proti výši náhrady.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout