Tváří v tvář migračním problémům je však v současnosti vystavena mnoha tlakům, což bylo i jedním z ostře sledovaných jednání dnešní konference pod názvem „Je Kohezní politika v ohrožení?“

Pro Českou republiku je kohezní politika mimořádně důležitým nástrojem. Evropské fondy umožnily podpořit například více než 90 % všech základních a středních škol v republice. Díky nim došlo např. k plošnému nahrazování prašných křídových tabulí velkoplošnými digitálními tabulemi. Pomohly vybudovat síť 6 500 kontaktních míst, tzv. CzechPOINT. Nebo se podílely na stavbě nákladných protipovodňových opatření, které byly po zničujících záplavách v letech 2002, 2010 či 2013 vybudovány k ochraně statisíců obyvatel České republiky.

Setkání bylo pořádáno Výborem regionů a ministryně Šlechtová ve svém vystoupení navazovala na pražské setkání ministrů Visegrádské skupiny, Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska, které proběhlo letos v lednu v Praze.

„Česká republika je velmi aktivní a v rámci našeho předsednictví ve skupině zemí Visegrádské skupiny jsme odstartovali pro nás velmi důležitou diskusi, co nás čeká po roce 2020. To, že jsem byla oslovena, abych se podílela na zahájení konference Výboru regionů, považuji za významné gesto vůči České republice. Podobné pozitivní signály jsou zvlášť významné v dnešní době, kdy reakce východoevropským zemí k migrační politice vyvolávají u některých evropských politiků ostrá vyjádření právě kvůli podílu těchto zemí na čerpání financí ze strukturálních a investičních fondů EU. Pro Českou republiku by totiž změna v dostupnosti evropských fondů měla dalekosáhlé negativní důsledky,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. „Nyní se musíme soustředit na to, abychom ukázali, že Česká republika umí smysluplně využívat evropské prostředky. Hodnota za peníze, orientace na výsledky. To je to, co musíme nyní komunikovat zejména vůči evropským partnerům,“ doplnila ministryně.

Více o kohezní politice

Obecným cílem kohezní politiky je podle článku 174 Lisabonské smlouvy snižování rozdílů mezi úrovní různých regionů za účelem harmonického vývoje Evropské unie. V jejím rámci bylo v programovém období 2007 - 2013 přerozděleno 347 mld. €. V programovém období 2014-2020 byly pro kohezní politiku vyhrazeny prostředky ve výši 351,85 mld. €. Česká republika z tohoto objemu čerpá v současnosti zhruba 26 mld. €, tj. 650 mld. Kč.

Rok 2020 bude předělovým rokem z hlediska strukturálních fondů, protože v něm skončí další sedmileté období.

Klíčovým nástrojem kohezní politiky jsou pro období 2014-2020 Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), jejichž prostřednictvím mohou žadatelé čerpat finanční prostředky z rozpočtu EU. ESIF zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Vzhledem k zapojení EZFRV a ENRF přispívají ESIF v programovém období i k financování i společné zemědělské politiky EU a námořní a rybářské politiky EU. Pro Českou republiku jsou vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 mld. €.

Příklady dalších výsledků kohezní politiky v hlavních podporovaných oblastech

·                  Nejzřetelněji jsou výsledky patrné v dopravní infrastruktuře. Do silnic vyšších tříd směřují z fondů EU v programovém období 2007–2013 prostředky odpovídající třem ročním rozpočtům Státního fondu dopravní infrastruktury. Z těchto prostředků již byla spolufinancována výstavba 245,5 km dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. Dochází k modernizaci klíčových železničních koridorů a tím i k zatraktivnění železniční dopravy (rekonstruováno již bylo 369,1 km železničních tratí).

·                  V oblasti podnikání a inovací vzniklo díky prostředkům z EU 182 nových firem a bylo prozatím podpořeno více téměř 8,5 tis. malých a středních podniků

·                  V oblasti výzkumu a vývoje dojde díky strukturálním fondům k výrazné modernizaci výzkumné infrastruktury. EU fondy podpořily 8 evropských center excelence a 66 regionálních center.

·                  I přes negativní vývoj české ekonomiky v minulých letech se podařilo zvyšovat celkovou míru zaměstnanosti. Fondy EU podpořily vznik více než 89 tis. pracovních míst.

·                  Vybudování sítě kontaktních míst, tzv. CzechPOINT (více než 6,5 tis. míst), umožňuje v současné době vyhledávat a komfortně získávat ověřené výstupy ze stále se rozvíjejícího spektra služeb, a to zejména díky projektu tzv. základních registrů, což se mimo jiné projevilo zjednodušením administrace při podnikání.

·                  Významný je vliv fondů EU v oblasti vodního hospodářství, kde finanční prostředky přispěly například k výstavbě čistíren odpadních vod, a další obyvatelé byli napojeni na kanalizační řád. Výsledky zaznamenáváme rovněž v oblasti nakládání s odpady a budování protipovodňových opatření.

·                  K pozitivnímu vývoji dochází v některých oblastech cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního dědictví. Jedná se např. o oblast nemovitých kulturních památek.