"Poslanci KSČM společně s poslanci ODS a ČSSD zbavili firmy povinnosti platit poplatky za znečištění ovzduší. Půlmiliarda pokut ročně nebude od roku 2016 dusit český průmysl. Naše podniky na Ostravsku dnes překračují flagrantně limity ochrany ovzduší. Energetika a průmysl způsobují ročně škody na lidském zdraví a životním prostředí v řádu desítek miliard korun a půlmilardový poplatek je jen symbolickým gestem."

Tyto věty jsme mohli v tomto týdnu číst z pera Jana Kellera. A bohužel je nutné doplnit, že je napsal člověk, který buď neměl čas přečíst si celý zákon o ochraně ovzduší a nastudovat si více souvislostí, nebo tak z nějakého důvodu učinit ani nechtěl.

Pro všechny, které zajímá více než opakovaně publikovaná kritika bez argumentů, bych ráda uvedla konkrétní argumenty. Tady jsou:

1.      Poslanci, kteří se rozhodli nebýt zaslepeni hloupým populismem a kteří vzali v úvahu další sociální a ekonomické aspekty dopadů zákona, podpořili postupný útlum poplatků. Zdůrazňuji postupný, nikoliv okamžitý. Vzali v potaz, že firmy budou v následujících letech platit nejenom investice do technologií, bez jejichž zavedení by nemohli provozovat své činnosti, vzali rovněž v úvahu, že prakticky všechny firmy začnou nakupovat tzv. emisní povolenky což bude ve skutečnosti znamenat deseti až dvacetinásobně větší příjem do státní pokladny, než jsou současné poplatky.

2.      Nejde v žádném případě o omezení českého průmyslu. Jde o odstranění v budoucnu zbytečného ekonomického nástroje, který bude v následujících letech nahrazen mnohem účinnějšími nástroji ekonomickými (nákup emisních povolenek) i legislativními (evropské směrnice).

3.      Pokud má nejenom Jan Keller, ale kdokoliv z občanů důkazy, že některý z podniků na Ostravsku či jinde překračuje předepsané emisní limity, měl by místo psaní do Práva podat neprodleně podnět České inspekci životního prostředí, která, jak jsem měla možnost poznat v případě jiných kauz, bude určitě neprodleně konat.

4.      Data o škodách na životním prostředí a na zdraví obyvatel ve výši desítek miliard Kč fascinují opakovaně nejenom Jana Kellera. Nikdo z těch, kdo tyto argumenty používají, však doposud nepředložil věrohodný odborný materiál, kterým by bylo možné dokázat nejenom skutečnou výši těchto škod, ale především jejich skutečného původce. Je přitom zřejmé, že průmysl není největším a už vůbec ne jediným původcem znečištění ovzduší. Způsob, kterým jsou odhady škod (zdůrazňuji slovo "odhady"!) na životním prostředí přebírány a účelově interpretovány v médiích musím jednoznačně odmítnout.

Na tomto místě chci zdůraznit, že považuji za správné, když se bez ohledu na stranické zařazení dokáží alespoň někteří poslanci ubránit populistickým přístupům a jsou ochotni přijímat zákony s vědomím široké odpovědnosti. Není těžké nezatěžovat se přemýšlením o všech možných dopadech projednávaných návrhů zákonů, stejně jako je pohodlné jít cestou nejmenšího odporu. Není těžké dělat rozhodnutí, za která nebudeme kritizováni. Je naopak velmi těžké, udělat rozhodnutí, o kterém vím, že je správné, byť s vědomím, že za takové rozhodnutí budu kritizována. Za tuto odvahu je potřeba všem poslancům KSČM poděkovat.

KSČM nejen při jednání v poslanecké sněmovně, ale také ve výborech a Státním fondu životního prostředí vždy prosazovala navýšení částky na zdravotní pobyty dětí. Byli  to také poslanci KSČM, kteří již před více než rokem začali požadovat tzv. kotlíkové dotace a budeme v tom důsledně pokračovat, aby po tzv „ pilotním projektu v Moravskoslezském kraji“ za 20 miliónů byl tento dotační titul dále zaveden, jako standardní pomoc občanům v postižených regionech.  Stejně tak, jsme zhruba před dvěmi lety upozorňovali na problém s nedostatkem odborníků na ČIŽP v Ostravě, kteří by mohli kontrolovat střední a velké zdroje znečištění a díky tomu došlo k navýšení počtu lidí na Ostravské inspekci…Podporujeme projekty na modernizace a ekologizaci výroby. Toto jsou podle nás konkrétní kroky, které přispívají k ochraně ovzduší i života a zdraví lidí. Neděláme kampaně ani se nechytáme jednoho ustanovení zákona, pracujeme a na to jsem hrdá.

Složité zákony, ke kterým zákon o ochraně ovzduší patří, jsou vždy dobrým nástrojem pro manipulaci veřejným míněním. Je to pochopitelné. Většina našich spoluobčanů nemá možnost zabývat se detailně obsahem složitých zákonů. Zcela přirozeně pak věří informacím, které se dozvídají z médií. Mělo by být zodpovědností profesionálních médií, aby informovanost veřejnosti nebyla jednostranná nebo dokonce zkreslená. Pokud se informace týkající se zákona o ochraně ovzduší smrskne na debatu o poplatcích za znečištění ovzduší, je to špatně. Tento zákon totiž obsahuje mnoho daleko důležitějších ustanovení, která mohou skutečně pomoci zlepšit stav ovzduší na Ostravsku i jinde. Zlepšit ovzduší, nikoliv pouze vybírat další z dlouhé řady daní, která budou vládou této země spíše rozkradeny, než použity ve prospěch všech občanů. Vzhledem k mnohaletým zkušenostem z práce v Poslanecké sněmovně jsem si jista, že poplatky za znečištění ovzduší nejsou ničím jiným než další z mnoha daní, kterými si stát zvyšuje příjmovou stranu státního rozpočtu. Proto i takováto „starost“ ministra financí M. Kalouska. Pro zákon nakonec hlasovali i někteří kolegové z TOP09, na to pan profesor „nějak“ zapomněl.