Velká města mají pravdu v tom, že musí mít v rukou silný nástroj, kterým budou ovlivňovat rozvoj svého území. A tím nástrojem je územní plánování. Samotné povolování staveb je pak spíše technicistní záležitostí, kterou by měla mít na starosti profesionální státní stavební správa. V tomto principu si rozumíme a já jej dlouhodobě podporují. Jiná věc je ale paragrafové znění takové úpravy – přechod pořizování územně-plánovací dokumentace na samosprávy je poměrně zásadní změna, která má široké souvislosti a nesmí ohrozit strategické zájmy státu například při výstavbě dálnic, železnic nebo přenosové soustavy. Další problém, na který jsme naráželi, bylo to, že menší obce naopak pořizovat samy územní plány nechtějí, protože na to nemají peníze, ani personální kapacity. A setkali jsme se také s nesouhlasy resortů….
Já ale pevně věřím, že se ve sněmovně povede najít způsob, jak to legislativně správně udělat. Podobně se nám společně se třemi největšími městy podařilo najít společnou řeč, když jsme vyslyšeli jejich požadavky na vlastní stavební předpisy – Praha tak o své Pražské stavební předpisy nepřijde. Nebo jsme vyšli vstříc s prodloužením termínu pro platnost územních plánů, které měly skončit příští rok. Praha do té doby nestihne přijmout nový Metropolitní plán, na kterém pracuje už od roku 2013 a mohla by se po tomto termínu rozvíjet už pouze ve svém intravilánu z roku 1966. To by znamenalo, že například v Praze 11 by se nepostavila už ani rodinný domek. A to nemůžeme dopustit, takže bude mít stejně jako ostatní města čas až do roku 2025.
--------------------------------------------------
"Bohužel podoba novely zákona nesměřuje k posílení samospráv a jejich pravomocí. K urychlení stavebního řízení nedojde tím, že sestěhujeme všechny úředníky na jedno místo," řekl Hřib.
Jako první vznesla Praha požadavek, aby městům zůstala pravomoc rozhodovat o územním plánování, o což by schválením nynějšího návrhu zákona ztratily. "Města mají plánovat ti, kdo jim nejlépe rozumí, tedy města, ne stát," řekl Boháč.
Druhá připomínka žádá, aby města měla nárok na vlastní stavební předpisy. Boháč řekl, že každé město se rozvíjí jinak a nelze přístup centralizovat. Řada měst, mezi nimi například Praha, Brno nebo Liberec, má rozpracované nové územní plány. Pokud zákon projde beze změny, budou je moci zahodit a práce na nich tak vyjde naprázdno. Poslední bod hovoří o právu obcí na samosprávu. "Nemáme být diváky procesů ve městě, ale jejich klíčovými aktéry," řekl Boháč.
Hlaváček řekl, že je důležité se zaměřit nejen na rychlost stavebního povolování, ale také na územní plánování. Pokud nedojde k dohodě v této fázi, celý proces se podle něj nezrychlí. Shody všech aktérů řízení by se mělo dosáhnout právě ve fázi plánování a má se tak podle náměstka dít na úrovni obcí.
O připomínkách město neúspěšně jednalo s ministerstvem pro místní rozvoj. Nyní jedná i s poslanci, aby změny předložili a návrh zákona upravili. "Deset největších českých měst produkuje téměř 80 procent HDP celého Česka. Pokud stát nevyslyší jejich volání, hrozí stagnace jejich rozvoje a v důsledku ekonomický propad, který se velmi rychle projeví v každé české obci," řekl Boháč.
Sněmovna projednává návrh zákona od začátku března. Místo původního návrhu ministerstva poslanci jako základ pro další projednávání odhlasovali komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru, který počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát. Nyní organizačně spadají pod obecní úřady, i když vykonávají tzv. přenesenou působnost státní správy a místní politici do jejich rozhodování nesmějí zasahovat.
Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává spory. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje například rychlejší povolování velkých staveb. Výhrady mají ministerstvo kultury, samosprávy či některé občanské a ekologické spolky.
