Teď budu chvíli mluvit za jinou oblast – skupinu obyvatel, a to jsou podnikatelé. Protože podnikám už dlouhá léta v oblasti maloobchodu. Mrzí mě, že tam není paní ministryně Schillerová, která tady měla být, ale tak možná přijde potom, tak se s ní pobavím o tom dále. Ale v reakci na pana ministra – on tady řekl, co všechno dělají, velice to kvituji, nikdo tady dnes nechce nikoho pranýřovat, ale chyby se staly a byl bych rád, aby se neopakovaly. A proto bych rád vystoupil s pár komentáři.
Za ten maloobchod, ale i celou ekonomiku, která tady opravdu v tuto chvíli bude ta druhá věc v pořadí, ale také velice důležitá, která nás čeká všechny a bude to problém. Já, co vnímám a byl bych rád, aby to bylo opravdu reflektováno pro celou vládu, aby se opravdu otevřeně komunikovalo konkrétní dílčí opatření pro podnikatele.
Začnu těmi drobnostmi, pak půjdu na ty velké věci. Můj příklad. Už před 10 dny jsme na prodejně zaváděli ochranné pomůcky, děláme si je sami, chápu, že to dělají všichni, ale nikdo od vlády nekomunikuje: Noste třeba rukavice. Každý doma máme takovéto drobnosti. Noste brýle. Dnes tady máme na internetu, že konečně vláda rozhodla, že by občané měli nosit roušky. Takových opatřeních je mnoho, další vám klidně mohu sepsat, od běžných opatřeních typu dát plexisklo před nějaké výdejní okénko atd. jsou to konkrétnosti. Ale to ta vláda, omlouvám se, pro občany nedělá a nedělá to dlouhodobě. Zkuste se nad tím zamyslet, vím, že pan ministr má jinou agendu, ale říct to musím svým kolegům a rád vám s tím pomohu, dám vám ty konkrétní podklady. Ale informovanost je strašně důležitá. V této dílčí konkrétní oblasti. Nechápu, že dnes nikdo z vlády neříká: Noste rukavice. Toto jsou rukavice z prodejny drogerie - ano, pan místopředseda je také vybaven. Tady pan Prymula říká, jak se udrží vir na nějakém plastu 48 hodin, jak je možné, že to lidé nevědí. A opravdu to ti lidé nevědí. Za mě já to mohu potvrdit.
Teď bych se dostal ke druhé části, ta se týká už systémového dopadu na ekonomiku, která nás čeká. Nechci tady dlouhodobě komentovat. Bude to velký problém pro všechny. Ale máme v tuto chvíli dvě podle mě skupiny podnikatelů s nějakým postižením. První skupina, to jsou ti, kteří jsou postiženi opatřeními vlády. Je to teoreticky výhoda v nevýhodě. Protože ti, kteří dnes nemohou provozovat své provozovny, budou muset být podle mého názoru kompenzováni podle přímo krizového zákona. Nebudu tady ty paragrafy číst. Je to § 36. Vláda má povinnost tyto lidi odškodnit, ale ti ostatní také budou mít problémy. Podnikatelé mají největší problémy v oblasti mzdových nákladů. Opět vím, že vláda na tom už pracuje, ale jak je možné, že v době dva dny po vyhlášení toho opatření už věci nebyly komunikovány podnikatelům. Nikdo neví, co se bude dít. Neřešíme věci průběžně a opět bych poprosil vládu, aby toto opravdu řešila věcně a konkrétně. Pokud opatření jsou přijata, chápu, že je to hektická doba, navrhujete nějaké věci v nějakém krátkém termínu, ale naopak máte velkou armádu úředníků, kteří vám s tím mohou pomáhat a opravdu říct podnikatelům nic, to je to nejhorší. Opět to může vyvolat paniku, protože dnes nevíme, jestli budou kompenzace za překážky v práci nebo nebudou, kdo je dostane, nedostane, bude problém pro všechny. Také se na tom budeme podílet samozřejmě nějakou částkou, formou. Je to normální. Ale my ty věci zkrátka nevíme, a to se posouvám ke třetí věci.
Vláda by si měla uvědomit, že v tuto chvíli to není pouze o řízení jednoho šéfa tohoto státu. Nechci být tady osobní, ale my tady v Senátu společně s Parlamentem – dolní komorou – budeme vám muset pomáhat při schvalování zákonů, protože nemůžete všechno dělat pouze nějakým provizorním opatřením. Máte na to třicet dnů. Pojďme se bavit už o těch konkrétních zákonných opatřeních, pojďme je dávat na papír. Jsem ochoten, připraven, mám už deset nápadů, co se dá udělat. Budeme asi jednat ve stavu legislativní nouze, budeme se muset všichni scházet promptně, rychle. Ale všechno pouze s nějakým vaším schválením neuděláte. Není to pouze o tom, že jeden šéf řídí všechno, aby byl v televizi, teď je to o tom, ať to rychle všechno společně vyřešíme. První pro mě krok, který bude, bude opravdu ošetřování členů rodiny pro podnikatele. To už asi řešíte, ale jsem zvědav, jak bez nějakého zákonného zmocnění. Pokud to potřebujete, proč už nemáme text, nad kterým se bavíme? Prosím vás o to, pojďte to opravdu řešit.
Druhá věc, která bude. Budou náhrady těm, kteří budou mít kompenzace podle krizového zákona. Říkám, mám maloobchod, také se nás to dotkne. Ale my ani dnes nevíme, jestli je to pouze pro ty, kteří mají překážky v práci nebo pro ty ostatní, kdo má home office. Bojím se toho, že pak, aby to nedopadlo, že podnikatel řekne: Já jsem hledal překážku v práci svým zaměstnavatelům. Tak já nedostanu ani korunu. A neříkám, že to tak bude, ale opět toto by mělo být už jasně definováno nyní, aby to všichni věděli, aby se podle toho zařídili.
A další oblast pro ostatní, kteří nejsou pod nařízením vlády v tuto chvíli, také co s tím dál? To bude opět další velká, opravdu veliká část podnikatelů, kteří to budou muset řešit. Jsou to miliardy korun, nebudu tady říkat čísla. V tuto chvíli je to nějaká jedna setina HDP, která byla lakována na nějaké půjčky. Opět ne ve zlém. Půjčky jsou dobrá věc pro podnikatele, ale kdo dnes z drobných živnostníků má čas koukat na stránky ministerstva a podávat žádost o úvěr. Ti malí určitě ne.
Příklad Holandska. Nechci opět navrhovat nějaké ..., ale jak to jde jinde. Stát se zaručil za veškeré úvěry bankám, v tuto chvíli podnikatelům. Jednoduché opatření, které bylo rychlé, bylo to pro všechny férově vyřešeno, je to velké penzum, je to možnost. Možností je více. Ale opět tady nějakými schůzkami „píarovými“ komunikacemi ex post to nevyřešíme. A já ještě jednou opravdu apeluji na vládu, aby už si nehrála na vlastní osobní PR, ale pojďte to řešit dohromady. Mohl bych být tady ještě dlouho, jenom krátce ke kompenzacím. Co řeknu, je podstatné. Další z věcí, která také už padá všude v médiích a nic se s tím neděje, velký náklad pro nás jsou mzdové náklady. Největší položka v tuto chvíli. Je možná varianta nějakou formou v tuto chvíli aspoň pozdržet povinné odvody za sociální a zdravotní pojištění. I to lze, ale pochybuji, že to půjde bez zákona. Opět pojďte to dát na papír a s námi o tom diskutovat. Pokud to vláda dělat nebude, tak co se stane? Přijdeme za týden s nějakým návrhem pana premiéra, který bude úplně světový opět, a budeme na to všichni koukat a budeme tady sedět a říkat: Ale to je špatně, ale my to nakonec schválíme, protože je legislativní nouze. To také nikdo nechce. Apeluji, nebudu se tady vůbec vyjadřovat ke zdravotnickým věcem, nejsem na to kompetentní odborník. Jenom velice krátce. Respirátory nejsou, ale pro mě opět – když jako podnikatel sám musím edukovat ostatní podnikatele v tom, že si mají vzít brýle a rukavice a oni se to nedočtou, to je chyba, která je aktuální. Pane ministře, jestli mohu poprosit, jestli to jde. Nejsem odborník, ale myslím, že ta rukavice pomůže. Dejte zítra nějaké nařízení vlády: Noste rukavice, pokud je máte. Noste ty brýle. Našel jsem je doma v garáži, zkrátka pracovní brýle. Také to velice může omezit. Těch nápadů tady bude mnohem víc, ale ti lidé to fakt nevědí. A fakt teď Adame – známe se, nechci to ve zlém, to jsou konkrétnosti a ti lidé s tím navíc bojují. Další příklad s plexisklem. Jak je možné, že na benzinových pumpách paní jsou, musí brát úhrady, proč tam plexiskla nemají? Je to jednoduché opatření, ať tam dovezou okamžitě ze stavebnin plexiskla, namontují je a tím ochrání prskání na ty paní. Říkám tady ty konkrétnosti a pak ty velké věci. Ale těch nápadů je tady strašně moc. Vím, že máte toho hodně teď s nákupem zdravotnických pomůcek, ale tímto to přece můžeme pomoct všichni dohromady. Jenom už to shrnu závěrem, nechci zdržovat debatu, asi bude ještě mnoho dalších příspěvků, ale za mě bez té ekonomiky to zkrátka fungovat nebude. Můžeme to prodloužit, krátce. Jako běžný podnikatel drobný, střední s 15 zaměstnanci dva, tři měsíce vydržíme. Pak to přijde. Náklady jsou veliké, mzdové extrémní, a pokud teď opravdu nebudeme sedět online po Skype nebo po čem a texty ladit, tak se nestane nic. A za mě paní Schillerová tady nebude, jí to zopakuji, až tady bude. Její návrhy jsou směšné. To, že se odsune podání daňového přiznání, je podle mě samozřejmost. To, že se odpustí odvody nebo nějaké penále, to je samozřejmost. Ale v tuto chvíli nevíme nic konkrétního, dobrý už pátý den máme to opatření ekonomické, a já řeknu příklad teoretický. Tady máme nějaké provozovny, výdejny, e-shopy. Nějaká firma na tom vydělá, ale ty ostatní, které to mohou využít, nevědí, pokud rozjedou výdejnu, jestli pak ty kompenzace dostanou. Otázek je tady mnohem a mnohem více a nikdo nechce, abychom nějakou formou – jak to říct – z toho měli nějaký užitek. Chceme pomoct ekonomice, ale na druhou stranu pravidla musí být jasně daná. Ještě jednou apeluji na pana ministra, rádi dáme konkrétnosti, fakt to zohledněte. Nikdo tady nechce napadat to, že nikdo to nevěděl. Opravdu bych to PR teď ponechal. Pojďme dát lidem konkrétní pomoc v té oblasti a pojďme komunikovat navzájem. Už to není jen o PR pana premiéra. Vím, že pan ministr s tím má hodně práce.
Děkuji.
