Zřízením svěřenských fondů pro sebe samého Andrej Babiš podle Wagenknechta obchází nejen účel občanského zákoníku, ale i účel zákona o střetu zájmů, aby mohl pokračovat v masivním čerpání veřejných prostředků, plnit veřejné zakázky a podobně. „Tímto úmyslem se Andrej Babiš koneckonců nikdy netajil,” komentuje Wagenknecht.
Podle zákona není nikdo oprávněn jmenovat obmyšleného nebo mu určit plněné ze svěřenského fondu pro vlastní zisk. „Andrej Babiš jako zakladatel svěřenských fondů proto není oprávněn jmenovat sám sebe jako jediného beneficienta, tedy obmyšleného, kterému ze svěřenských fondů plyne zisk z podnikání společností Agrofertu. Jelikož však Andrej Babiš jmenoval v zakládací listině svěřenských fondů sám sebe jako jediného příjemce zisků ze svěřenského fondu, stal se jediným zakladatelem a jediným obmyšleným svěřenských fondů AB private trust I a II. Co je v tomto případě nejdůležitější – jako jediný určil a nadále kontroluje, jakým způsobem bude zisk vyplácen. Založení fondů potom odporuje zákonu i podle výše uvedeného ustanovení.”
Důsledkem tohoto jednání je podle senátora absolutní neplatnost založení svěřenských fondů Andreje Babiše. Ty by podle něho měly být pro namítanou nezákonnost zrušeny tzv. „od počátku“, kdy by se na ně hledělo jako kdyby nikdy nevznikly. Akcie Agrofertu by se pak měly vrátit ze svěřenských fondů do přímého vlastnictví Andreje Babiše.